Neděle 15. června 2025, svátek má Vít
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

POLITIKA: Václav Klaus jako český problém

Kdyby se německá kancléřka postavila na stranu Ruska po agresívní akci v Gruzii (kde ani jediný gruzínský voják nepřekročil ruskou hranici), následující pondělí by se zcela určitě objevila na titulní straně velice respektovaného zpravodajského časopisu Der Spiegel (s nákladem 1 300 000 prodaných exemplářů týdně) otázka: „Smí prezident stát na straně cizí velmoci, která okupovala jinou zemi, když tato velmoc není součástí naší aliance?“

A zřejmě podobnou otázku by si tam kladla i jiná média a ve veřejném prostoru by se tam rozpoutala věcná a hluboká diskuse, které by se zúčastnili převážně univerzitní profesoři, právníci, politici, novináři, představitelé církví, odbory, občanská sdružení a na kterou by musel prezident reagovat. Celá debata by směřovala k jedinému cíli: Vymezit přesně prezidentovi hranice, které nesmí příště překročit.

Důvod: Prezident není nic jiného než nejvyšší státní úředník, představitel exekutivy, kterého si my občané platíme ze svých daní, a proto je naší povinností ho neustále kontrolovat. Moc (stejně jako alkohol, drogy nebo sex) deformuje charakter člověka, to ve starých demokraciích vědí, a proto si své přední politiky důkladně hlídají. Například v The New York Times jen oddělení, které analyzuje kroky amerického prezidenta, má kolem padesáti kvalifikovaných redaktorů.

U nás po kontroverzním výroku prezidenta a podobně kontroverzním rozhovoru, který poskytl časopisu Euro, v němž – jak upozornil novinář Jan Urban - dokonce lhal (tvrdil, že prosazoval alternativní ropovod z Ingolstadtu, ač je známo, že právě on a tehdejší ministr Vladimír Dlouhý byli jediní proti této stavbě) se ozvalo v médiích jen pár novinářů a politiků, kteří vyslovili jen svá pouhá mínění, ale představitelé univerzit a církví, právníci (kromě okrajových sdělení profesorů Cepla a Rychetského), odboráři atd. do diskuse s žádnou fundamentální analýzou nevstoupili, a proto se nemůžeme divit, že prezident svou dikci ještě přiostřil, aniž cokoliv doložil.

Můžeme si za tento stav sami: Pokud si výkon funkce prezidenta neodsakralizujeme a pokud, jak jednou řekl profesor Vojtěch Cepl, nepřestaneme milovat prezidenta jako nevolníci a nenaučíme se využívat občanského práva ius resistendi, tedy odporovat mocným, dočkáme se ještě mnoha překvapení.

Žijeme stále ještě v překlopené nenormalitě. Místo aby prezident měl obavy z toho, že vysloví polopravdu či dokonce lež, protože by ho univerzitní profesoři a odborná veřejnost zostudila, máme my, občané, strach se proti prezidentovi postavit a jsme rádi, že máme na hradě šedého tatíčka, který dobře vypadá na známkách.

Je to znak naší nedospělosti a hlubokého poškození totalitami, které tu vládly padesát let (považujeme-li za totalitu stav společnosti, v níž neexistují svobodné volby, více svobodných politických stran a tržní hospodářství).

Diskuse s prezidentem by měla začít hlavně na univerzitní úrovni, aby rozbila jeho marketingový slovník založený na používání několika velmi jednoduchých slovních spojení, z nichž připomeňme: konzistentní, suverenita, národní zájmy, buďme pány ve svém domě, demokratický deficit EU či francouzsko-německé mudrování atd. Jde totiž, jak už to kdysi připomněl Marián Kišš, většinou jen o nálepky, za kterými nejsou argumenty.

Hlavní slovo by ale měli mít bezpochyby právníci, protože Václav Klaus do nekonečna opakuje, že občanská společnost je nebezpečím pro svobodu a demokracii (myslí tím vyjadřování nezvolených lidí k obecným problémům) ač – jak už několikrát bylo řečeno - přísahal na Ústavu, kde stojí, že je tato republika založena „na zásadách občanské společnosti“ a „občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo…“ (Čl. 21/I ústavní Listiny základních práv). Podobně, když bojuje pan prezident proti normám lidských práv a jejich nadřazenosti nad zákonem, je evidentní, že je mu lhostejný čl. 10 Ústavy, podle kterého „…mezinárodní smlouvy o lidských právech… mají přednost před zákonem.“ Toto jsou ty nejvážnější prohřešky, za které by měl být hnán Václav Klaus k odpovědnosti. Překračovat Ústavu nesmí ani prezident.

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel

Jan Kovanic
14. 6. 2025

Kdo chodí spát s raketami, nesmí se divit, když se ráno neprobudí.

Gita Zbavitelová
14. 6. 2025

Izrael v noci na pátek podnikl dlouho očekávaný útok.

Aston Ondřej Neff
14. 6. 2025

Izrael udeřil, protože jeho zájmy jsou ohroženy.

Jan Bartoň
14. 6. 2025

Izrael zasáhl cíle, které souvisí s výrobou jaderné zbraně.

Milan Votava
15. 6. 2025

Příběh Karla Šedy, jednoho z nejzkušenějších československých příslušníků zahraničního letectva za...

tty Tereza Tykalová
15. 6. 2025

Premiér Petr Fiala je přesvědčený, že jeho vláda na úterní mimořádné schůzi o vyslovení nedůvěry...

Lidovky.cz, ČTK
15. 6. 2025

Severokorejská televize po třech měsících zveřejnila snímek vůdce Kim Čong-una s dalšími muži, na...

Lidovky.cz, ČTK
15. 6. 2025

Meteorologové rozšířili varování před silnými bouřkami na část Královéhradeckého a Pardubického...

Veronika Pitthardová
15. 6. 2025

Jak se vyrovnat s tlakem současného světa a nepropadnout beznaději? Podle psychiatra Jiřího Horáčka...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz