Dokonalosti - vyvolávající až podezření z rozdvojení osobnosti či aspoň dokonalého zvládnutí orwellovského doublethinku - pak dosahují ti čeští politici, kteří zasedají v dozorčích radách a dalších orgánech státních podniků. Podle zákona o střetu zájmů poslanci žádnou odměnu za členství ve vedení těchto firem dostávat nesmějí.

Jak ale upozornili kolegové z Hospodářských novin - dostávají. A ne ledajakou. Třeba poslanec Jan Bürgermeister, odklizený na čtyři roky z pražské radnice do sněmovny, si vysedáváním v dozorčí radě Českých aerolinií loni přišel na 460 tisíc korun. Zákon tím ovšem neporušuje, jen ho šikovně ohýbá, obchází a pokrucuje. On, poslanec Bürgermeister, totiž není v aerolinkách jako poslanec, ale jako zástupce města, které v ČSA drží tři procenta akcií. Proto má na peníze nárok a nic vracet nebude.

Čím více na svém vysvětlení trvá, tím víc se nabízí otázek. Kdypak se z pana poslance Bürgermeistera stává občan Bürgermeister? Okamžikem, kdy za sebou po perném dnu zavře dveře Poslanecké sněmovny? Nebo si svou funkci obléká a svléká vždy podle toho, jak se mu to hodí? Když je na stole bratru půl milionu, nejsem poslanec, když jsou na stole poslanecké náhrady, imunita, jízdné po Praze zdarma, jsem poslanec...

Krásně to ilustrují slova samotného páně Bürgermeistera: "Po Praze jezdím hlavně MHD, ale lístky si nekupuji. Jako konzervativec dodržuji zákony, i když s nimi mnohdy nesouhlasím," vysvětlil loni novinářům Mladé fronty Dnes, kteří se pídili po tom, jak poslanci platí či neplatí za hromadnou dopravu, kterou mají ze zákona, kdo ví proč, zdarma. Pan poslanec proto jízdné neplatí. Na zákon o střetu zájmů se už ale jeho konzervativní myšlení evidentně nevztahuje.

Bürgermeister se tedy k žádnému vracení bokem vydělaných peněz nechystá. "Jestli mi někdo dokáže, že porušuji zákon, tak budu postupovat podobně jako pan Rovan. Ale podle všech právních analýz mám za to, že zákon o střetu zájmů rozhodně neporušuji," hájí se.

Panem Rovanem myslel poslaneckého kolegu Daniela Rovana, který se dohodl s Českou poštou, že jí do šesti měsíců vrátí zhruba 220 tisíc korun, které mu od října 2007 vyplatila za členství ve své dozorčí radě - právě v rozporu se zákonem o střetu zájmů.

Zde je však třeba ocitovat protikorupční organizaci Oživení, které střet zájmů monitoruje: "Střet zájmů neznamená automaticky nečestné jednání, jako je tomu v případě korupce. Střet zájmů je spíše stav zvýšeného rizika, kdy je osoba vystavena pokušení klientelismu, nepotismu či korupce." Konec citace.

Jistým uklidněním v případu Jana Bürgermeiera proto může být, že po létech strávených starostováním na Praze 1 a náměstkováním na pražské radnici, je vůči snahám o korupci, klientelismus, nepotismus či jiné nečestné jednání vybaven velmi dobrým instinktem.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6