Koncem září ministr kultury Besser doufal, že by konce roku mohl být učiněn zásadní pokrok ve věci pro jeho resort nejdůležitější, totiž vyrovnání státu s církvemi, o kterém se hovoří už přes dvacet let. Nečasův kabinet počátkem podzimu totiž souhlasil s obecnými rysy plánu a Besserův úřad dostal úkolem připravit návrh příslušného zákona, který by ještě v prosinci vláda poslala do sněmovny, tak aby vstoupil v platnost od roku 2013.

Připomeňme, že církve mají dostat zpátky pozemky a nemovitosti, nyní většinou pod správou pozemkového fondu nebo Lesů České republiky, v hodnotě kolem 75 miliard korun. Dále pak získat finanční kompenzaci za majetek, který už vrátit nelze, což představuje dalších takřka 60 miliard, vyplácených ročně po dvoumiliardových splátkách – tedy dohromady 30 let. A stát by měl ještě příštích sedmnáct let hradit i mzdy duchovních, byť v postupně stále menším objemu.

Koaliční Věci veřejné ovšem chtěly vědět, odkud stát tuto částku rok co rok bude brát, a bály se, aby se tak nedělo na úkor rozpočtů jejich ministerstev, tedy školství a dopravy. Nicméně ve vládě s dohodou souhlasily. A to by mělo být mezi koaličními partnery závazné.

Připomínám, že princip vyrovnání je částečně podobný tomu, jaký přichystala Topolánkova vláda a s nímž nakonec neuspěla, když se k nesouhlasící levici přidala skupinka poslanců ODS v čele ex-ministrem financí Tlustým. Zatímco pokus z roku 2008 ale počítal s podstatně větší finanční částkou (celkem 280 miliard), podle současného modelu se má zase církvím vrátit více majetku a méně vyplatit.

Leccos sice hovoří pro to, aby k finanční odluce církví od státu tentokrát přece jen došlo, o což se evidentně také snaží arcibiskup Dominik Duka, když jeho předchůdce Miloslav Vlk pro trvale malou vůli parlamentních stran úspěchu nedosáhl. Přesto ale tuto středu rozhodnutí v ministerském sboru nepadlo a údajně se měla odehrát poměrně bouřlivá debata.

Ministr financí Kalousek totiž prudce odmítl opakovaný požadavek Věcí veřejných na informaci, odkud půjdou církvím ročně splátky za nevratný majetek plus peníze na platy duchovních. Podle Kalouska je totiž prostě zdrojem státní rozpočet a vláda bude muset chápat peníze pro církve coby rozpočtovou prioritu. Tak, jako prý stát vyplácí důchody, i když je na příslušném účtu schodek ve výši desítek miliard, anebo dávky v nezaměstnanosti, když vzroste počet nezaměstnaných. Což je všechno sice pochopitelné, v takových případech se prostě musí "vzít odjinud".

Ale tím nicméně Kalousek na otázku Věcí veřejných, které ovšem varují před porušením koaliční dohody, a to se "všemi důsledky", tak zcela neodpovídá. Ale může jít jen o pověstnou bouři ve sklenici vody a premiér Nečas spor hasí. Kalouskovi nepřímo říká, že ve zdrojích na náhrady musí být jasněji, a Věcem veřejným zase připomíná, že zákon je jenom formálním legislativním naplněním už schválené dohody. A té, jak už bylo řečeno, dosáhla vláda před čtvrt rokem. Předseda vlády ostatně doufá, že prý by předloha mohla počátkem ledna už být přijata. Do té doby se s ní ostatně může také důvěrněji obeznámit Besserova čerstvá nástupkyně Hanáková.

Jinak si ovšem můžeme klást otázku, zda za svůj souhlas Věci veřejné něco nepožadují. Tendence nalézat určité překážky aspoň mají. Jako byl třeba nápad z legislativní rady vlády, již vede reprezentantka Věcí veřejných Karolína Peake, že by se měl před vydáváním nejprve veškerý majetek inventarizovat. Církve v tom samozřejmě ihned spatřily další zdržování a paní vicepremiérka od inventarizace upustila. Ono to stejně nebude jednoduché, o každý pozemek či nemovitost musí ta která církev žádat extra, když nedojde k dohodě, bude muset do sporu samozřejmě vstoupit soud. A ministerstvo kultury počítá se soudními spory zhruba tak o deset procent veškerého restituovaného majetku.

Pokud ovšem norma vůbec projde. Jak už řečeno, mohla by. Sociální demokraté ji sice skoro určitě vrátí ze Senátu, ale pokud zůstane koalice pohromadě, historický zákon bude napodruhé sněmovnou definitivně přijat. Česká republika by to už vážně potřebovala.