Účelové zaměstnávání pro získání vyšší mateřské není morální selhání jednotlivců, ale důsledek systémové chyby.

Česká správa sociálního zabezpečení kobercově bombarduje rodičky stovkami trestních oznámení. Ty, které se před porodem nechaly někde zaměstnat nebo se samy zaměstnaly ve vlastní firmě, a díky tomu dosáhly na vyšší mateřskou, viní z podvodu.

Už zpravodajské texty upozornily na to, že s postupem úředníků nesouhlasí ani ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a že Nejvyšší soud loni v prosinci nejznámější podobný případ smetl. I kdyby bylo zaměstnání těhotné ženy skutečně jenom účelové, nejde podle verdiktu o trestný čin, ale nejvýš o přestupek proti zákonu o nemocenském pojištění, ze kterého se mateřská vyplácí. Tím ale výčet absurdit nekončí.

Kdo ohlídá hlídače?

Úředníci se spolu s policisty stali nečekanými a velmi aktivními účastníky debaty o fenoménu takzvané práce nahovno, která se v levicových a anarchistických kruzích intenzivně vede tři roky, od vydání stejnojmenné eseje antropologa Davida Graebera. Ten v ní poukazuje na rostoucí množství „posunovačů papíru“, tedy lidí, kteří chodí do práce jen pro práci samotnou. „Sledujeme rozsáhlou hypertrofii ani ne tak služeb, jako spíš administrativního sektoru, který vytváří a pohlcuje řadu nových odvětví, jako jsou finanční služby nebo telemarketing. Vedle toho jsme svědky nevídané expanze sektorů jako firemní právo, akademická nebo zdravotní administrativa, lidské zdroje a public relations,“ píše Graeber.

Medializované případy domnělých podvodů odpovídají Graeberově šabloně. Podle několika málo zveřejněných konkrétních případů se totiž jde především po ženách, které pracovaly jako manažerky nebo marketingové konzultantky. Tedy na administrativních pozicích, které jsou dobře placené, ale jejich reálné výsledky můžou být neviditelné i zaměstnankyním samotným, natož horlivým úředníkům z neoficiálního Útvaru pro odhalování práce nahovno.

Tomu se v ekonomice založené na službách nabízí ohromné pole působnosti. Vykonávají ženy mezi dvaceti a pětatřiceti opravdovou práci, nebo na virtuálních HR a PR místech jen drze kalkulují s možností, že by mohly otěhotnět? Obohacují zaměstnanci poslaneckých kanceláří svým dílem společnost, nebo jsou hlavně rádi za to, že jim starý kamarád proplácí z veřejných peněz pojištění a zařizuje přijatelný důchod? A nedělají zbytečnou práci nahovno sami úředníci sociálky, když jednou vidí podvod v tom, že na živnostenský list pracuje člověk, který by měl být zaměstnaný, a jindy naopak v tom, že se někdo místo podnikání nechá zaměstnat?

Řešení: Místo obřího schodu pozvolný nájezd

Odpovědi na tyto otázky ponechejme filozofům ze správy sociálního zabezpečení a položme si důležitější: není chyba spíš než v matkách, které se pochopitelně snaží dostat ze sociálního zabezpečení co nejvíc pro sebe a své dítě, v systému samotném?

Jistě, že je. Mít mateřskou a nemít mateřskou je obrovský skok. Kdo si ve dvou letech před porodem odpracuje 269 dní, nedostane nic. Kdo 270 dní, dostane při průměrné mzdě za dvacet osm týdnů na mateřské zhruba sto deset tisíc. A to není všechno: ten kdo nedostane mateřskou, nemůže si určit délku rodičovské dovolené – pokud chce vyčerpat celý rodičovský příspěvek, bude na ní čtyři roky. A většinu toho času bude dostávat 3800 korun na měsíc. Ten schod znamená několik problémů:

Za prvé, systém k účelovému zaměstnávání otevřeně motivuje desetitisícovými až statisícovými sankcemi. Za druhé, ze zakládání rodiny se stává riskantní hra, protože v roce a čtvrt před otěhotněním se může stát ledasco a po něm se práce shání ještě obtížněji než obvykle (a když se to podaří, znovu se to dá vyšetřovat jako podvod). Za třetí, populistická nízká rodičovská pro „nemakačenka“ pomáhá budovat kastovní systém, v němž stát chudým rodinám odebírá stovky dětí prostě jen proto, že jsou chudé. To je nejenom neefektivní, ale vyloženě nelidské.

Dokud ministerstvo nepromění obří schod ve výši mateřské na šikmý nájezd, budou pokračovat „podvody“ těch, kteří mají na to koupit si firmu a vyplácet si v ní mzdu, zatímco pro lidi s nejistým zaměstnáním bude zakládání rodiny dál ruskou ruletou. Český sociální stát funguje asociálně – a úřady i média tuhle skutečnost prodávají jako morální selhání jednotlivců.

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce