Napadení poslance a místopředsedy KSČM Dolejše, o jehož nepředstírané razanci svědčí jeho zranění zejména v obličeji, je ze strany Paroubka a vedoucího volebního štábu ČSSD Tvrdíka vydáváno jako důkaz vyvolávání nesnášenlivosti a antikomunistické hysterie ze strany ODS a některých médií. Naposledy se tak opět vyjádřil Tvrdík v pořadu televize Nova Sedmička, v němž se střetli předseda ODS Topolánek a předseda KSČM Filip. Jak pohotově poznamenal Topolánek, vystoupení Tvrdíka v Sedmičce bylo pro něho překvapující režijní vložkou. Je totiž pravdou, že takovéto vložky dosud nebyly typickou součástí Sedmiček ,zatímco jsou bohatě využívány konkurenčním programem Otázky Václava Moravce. Inu budiž, stalo se.

V této souvislosti lze snad pouze zaznamenat to, že představitelé ČSSD hovoří k danému tématu natolik shodnou řečí, že je to jenom další důkaz toho na jaké vlně předvolebního populismu plynou. Stejný slovosled, stejné pořadí argumentů, to není náhoda. Vraťme se ale k jádru věci. Podle tisku byl onen den poslanec Dolejš na oslavě narozenin předsedy klubu poslanců ČSSD. Z toho lze vyvodit v zásadě dva závěry. Ten první je o dobrých mezilidských vztazích mezi poslancem Dolejšem a jeho přáteli z ČSSD. Ten druhý závěr je rovněž logický. O tom, že se v oněch hodinách, kdy byl poslanec Dolejš napaden, bude vyskytovat na daném místě věděli minimálně všichni účastníci inkriminované oslavy .

Podívejme se však na problém "vyvolávání ducha antikomunismu", o němž hovoří vedení a volební štáb ČSSD, z pohledu programu KSČM. Ten stále počítá s tím, že po dosažení politické moci bude programem vlády vedené KSČM návrat k tomu "nejlepšímu z období budování socialismu u nás v období 1948-1989", ovšem bez "excesů politických procesů, poprav politických odpůrců" apod. Komunisté však u nás nikdy jasně nedeklarovali věrnost parlamentní demokracii. Jejich program počítá opět se změnou vlastnických vztahů. Na www.kscm.cz se můžeme dočíst toto:: "Programovým cílem politiky KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní. Je postavena na maximální občanské samosprávě, je prosperující a sociálně spravedlivá. Pečuje o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečuje lidem důstojnou životní úroveň a prosazuje bezpečnost a mír. V její ekonomice se prosazují přednosti a klíčová úloha společenského vlastnictví, které zaručí efektivní, celospolečensky provázané a usměrňované hospodaření kolektivu zaměstnanců podniků, družstev, obcí, regionů i dalších sdružení občanů. Jde o strategický cíl, který vychází z dlouholetých tradic marxistického myšlení. Jeho naplnění chceme dosáhnout demokratickou cestou. KSČM odmítala a odmítá takovou praxi, která připouští nebo ospravedlňuje omezování demokracie, diskriminaci nebo represi za názory a vytváří podmínky pro kult osobnosti. Aby nebyly pochybnosti doporučuji každému, aby na stránky KSČM zavítal. Byl to právě Paroubek, který krátce po nástupu do funkce premiéra naznačil, že po volbách 2006 počítá s tím, že by komunisté podporovali jeho menšinovou vládu a rok 2010 uváděl jako datum, kdy by komunisté mohli vstoupit do vlády. Právě tyto výroky oživily v české politice téma KSČM. Paroubek potom sice ubral a dnes se tváří tak, že s komunisty ve vládě nepočítá. Ale myšlenku menšinové vlády podporované komunisty neopustil. Naposledy se tak vyjádřil, když prezident Klaus naznačil, že by po volbách nemusel souhlasit s vládou podporovanou komunisty. Paroubek to okomentoval tím, že "pokud tak dopadnou volby, prezidentovi nic jiného nezbude".

Útok na poslance Dolejše byl bez sebemenších pochybností využit ze strany ČSSD k politickému a předvolebnímu účelu. Navíc usnesení sněmovny, v níž komunisté a ČSSD mají jasnou většinu, o tom, že násilí na poslanci Dolejšovi je dokladem "fašizujících tendencí" v naší společnosti, je opět namířeno proti pravici, která je dlouhodobě komunisty pasována za "ochránce" extrémní pravice. Z historie však plyne, že rudý i fašistický teror mají společné základy a tím je odpor k parlamentní demokracii. Jak režimy fašistické tak i režimy komunistické mají za následek vytváření "jednotné politické fronty" a likvidují demokratické strany levicové i pravicové. Odsouzení fyzického napadení poslance Dolejše je proto zcela na místě a stejně bychom měli postupovat v desítkách dalších případů, kdy je občan tohoto státu fyzicky napaden třeba za účelem loupeže apod. Jako "na zavolanou" je tu navíc další případ, kdy policisté napadli účastníka demonstrace (ženu a kandidátku zelených do parlamentních voleb) proti srazu Národního odporu. Tento zásah se navíc podobá loňskému zásahu policie proti odpůrcům komunistické manifestace na Letné. Vláda a zejména její "vedoucí síla ČSSD" by měla vysvětlit, zda úkolem české policie je vyvolávání ducha nesnášenlivosti či obrana těch, kteří demonstrují svou věrnost extrémní pravici či komunistické levici.