POLITIKA: Útok na nízké pudy frustrátů
1. Zabavíme majetek zlodějům 2. Zloděj je ten, o kom to řekne Okamura
Zemanovci a Okamurův Úsvit před volbami útočí na nízké pudy frustrátů. V Česku přitom nekrade jen horních deset tisíc, ale i spodních deset milionů.
Máloco posílí víru v demokracii tolik, jako když sto padesát tisíc vašich spoluobčanů podepíše petici za přijetí zákonů, které už dávno platí.
Tolik lidí zatím v předvolební akci Zemanovců volá po povinném prokazování "původu příjmů a majetku včetně možnosti zabavení nelegálně získaného majetku". Výši svých příjmů ale přiznáváme každý březen a finanční úřady mají celé tři roky na to, aby jejich původ při kontrole prokleply. Protizákonně nabytý majetek zabavují české soudy denně, od kradených kol po Krejčířovu vilu. Takže vyřešeno, posuneme se dál.
Anebo neposuneme, protože slušným lidem to nestačí, a jak se ukazuje na víc frontách, nikdo z politiků si pár týdnů před volbami nedovolí okřiknout dav lačnící po krvi. Proč na tom rovnou nepostavit kampaň: k plakátům a petičním archům SPOZ se připojuje Tomio Okamura. Slyšte třetí bod programu jeho Úsvitu:
"Prosazujeme prokázání původu nabytého majetku občana nad 20 milionů korun. A na rozdíl od všech ostatních stran zpětně. V případě, že nebude doloženo legální nabytí majetku, bude zdaněn 100% daní. Co zloději ukradli, musí vrátit!"
Zpětně! S něčím takovým může přijít jenom politický knedlík, který si ideální státní zřízení představuje jako mix lidové demokracie a šogunátu. Zpětně neplatí žádný vysokoškolský diplom, jehož držitel nesložil státní zkoušku z okamurismu. A co si o tom myslíte vy? Napište mi do komentářů…
Retroaktivitu naštěstí zakazuje Ústava, takže by s tímhle nesmyslem jednohlasně zatočil Ústavní soud, pokud se s takovým přežitkem ve světě podle Tomia počítá. Pak ale zůstává spousta hádanek. Třeba: jak byste chtěli někomu prokázat krádež, když by vám chyběl okradený? Jak byste se vypořádali s výmluvou na bohaté dědictví před dvaceti lety? A co udělat s lumpem, který by nadrzo řekl: nakradl jsem si, ale bylo to na začátku devadesátých let a tím pádem je všechno podle zákona promlčené?
Bude se vedle drahého majetku prokazovat i původ luxusních zážitků? Soudruhy milionáře dávno neoslníte tím, že si do koupelny necháte zazdít Ferrari. Spíš se necháte vynést na Mount Everest nebo rovnou na oběžnou dráhu. Bude proto stát zabavovat i nehmotný luxus? Budou bohatí zloději muset vypotit všechno šampaňské pod dlouhým bičem na malém dvorku?
A nakonec: jak vlastně chtějí Zemanovci nebo Okamura zaručit, že se zabavený majetek znovu nerozkrade?
Pokud si opravdu myslíte, že je největším problémem České republiky rozkrádání, mám jiný návrh: ať finanční úřady zveřejňují všechna daňová přiznání. Tak jako v Norsku, Švédsku, Finsku a na Islandu. Bylo by to sociálně spravedlivé: žádná umělá hranice dvaceti milionů, továrník si bude rovný s uklízečkou. A hlavně by to bylo mimořádně poučné. Kolikpak sousedů z ulice si loni při dvanácti tisících hrubého našetřilo na oktávku? Není to nemožné: stačí při práci v hospodě nepřiznávat spropitné a kdykoliv je šéf pryč, rozlévat na baru drinky z vlastních lahví… Bůhví, kde sám na tu hospodu nakradl, darebák zbohatlickej!
Zkusil bych pro něco takového sbírat petiční podpisy, ale bojím se, že by mi slušní lidi zlomili ruku.
Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce