9.8.2022 | Svátek má Roman


POLITIKA: Úsvit konfrontačního období

25.6.2011

Vláda prosadila ve sněmovně zákon o důchodové reformě a chystá se na zásadní změny v oblasti zdravotnictví. Požadavky stávkujících z 16. června tedy zůstaly oslyšeny. Odbory bijí na poplach a chystají další akce. Slibují vlnu prázdninových demonstrací a generální stávku. Česko se nachází na počátku konfrontačního období mezi vládou a opozicí, jejíž těžiště se alespoň na první pohled přesunulo mimo parlament.

Nečasova vláda, která disponuje oproti všem předchozím vládám od roku 1996 (se specifickými výjimkami „poloúřednických“ vlád) jasnou většinou ve sněmovně, je obtížně ovlivnitelná parlamentní opozicí. Tři koaliční strany jsou sice silně rozhádané, ale tmelí je obava z toho, co by nastalo po případném rozpadu vládní koalice. Jiné koaliční uspořádání anebo předčasné volby by jim přinesly ztrátu dosavadní pozice.

Vyvolání veřejného tlaku pomocí odborů je proto účinnější protivládní strategií než využívání parlamentních mechanismů, nese však se sebou i rizika. Odborové akce jsou co do úspěšnosti kolísavé. Prosincové protesty byly spíše propadákem, úspěchem byla co do počtu mobilizovaných protestujících demonstrace 21. 5., stávka z 16. 6. zůstala na půl cesty, možná i za ní. I když byla prezentována jako úspěšná, řada lidí ji prožila spíše jako jakýsi happening spojený s netradičními způsoby dopravy na pracoviště nebo neplánovou dovolenou a jasně nevyjádřila sympatie žádné straně. Hrozba stávkami v době prázdninových dovolených není dostatečně efektivní. Vláda nyní může prosazovat své cíle bez větších problémů působených zvnějšku.

Závažnější jsou přípravy na „horký podzim“. V něm se může projevit i evropeizace. Evropské protesty již nejsou pouze Řecko s jeho divokými demonstracemi. Starý kontinent sleduje s napětím dění v Španělsku, kde je struktura i image protestujících odlišná od obrázků různých extremistů z „kolébky demokracie“. U Madridu zatím bojují „obyčejní lidé“ umírněnějšími metodami.

V českém prostředí ovšem masové umírněné protesty nemají příliš šancí na úspěch. A razantní neskrývají jistotu úspěchu. Generální stávka by musela citelně postihnout velké soukromé zaměstnavatele, aby na vládu vyvinuli tlak. To je ovšem nepravděpodobné. A dlouhodobější nestabilita a případné násilí by většinu populace opět přivedly k obavám z „řecké cesty“, které loni pravici pomohly vyhrát volby. Nadcházející období konfrontace mezi vládou a odbory tedy bude spíše vlnou občasných stávek a demonstrací, které budou udržovat aktivismus nespokojené části veřejnosti a mobilizovat je k nadcházejícím volbám. Do nich může jako levicový vyzyvatel vlády jít nejenom ČSSD, ale i subjekt vzniklý na bázi organizačních struktur soudobých protestů.

NašiPolitici.cz