Česká vláda překročila pomyslnou mez v našem ústavním systému a začala se chovat způsobem, který ohrožuje demokracii. Signifikantní byl způsob, kterým vyhlásila nouzový stav. Jsem přesvědčen, že nařízení vlády, vydané sice na základě zákonného zmocnění, není v pořádku. Vymezení území republiky v něm chybí, vláda nepřemýšlela nad tím, že Česká republika není jen území obkroužené horizontem Čech a Moravy. Přikládal jsem to zbrklosti a nezkušenosti.

Naprostému nepochopení poslání politiků v demokratickém systému pak chybějící slušnost oznamující všem lidem i úředně, rozuměj v textu nařízení vlády, že k takto extrémnímu omezení základních práv občanů přistupuje po zralém uvážení a alespoň vyjádření, že tak činí z lítosti a s přihlédnutím k respektu k tomu, že základní lidská práva a svobody nepřestaly existovat.

Protiústavní se stává postup vlády právě v tom, že přestala činit, co je demokratické. Vláda musí veřejně ospravedlňovat potřebné kroky, vysvětlovat tyto kroky a sdělovat lidem v míře absolutně nutné, že se o jejich práva bude starat a diktátorské pravomoci bude zvažovat na lékárenských vahách a pokud možno ihned je vrátí zpět, zvažujíc každodenně potřebnost každého konkrétního omezení. Vrchol arogance a současně protiústavnosti přichází v prohlášení o uzavření hranic. Každý z politiků se předhání v technokratickém opatření, které co nejvíce zakáže, omezí a pokud možno zamezí svobodě pohybu, svobodě lidské vůle. Zakázat překračovat hranice je totiž velmi efektní a hezky to vypadá a je to hlavně hned. Třeba na rozdíl od banálního povolání osob, které mohou přispět k pomoci zdravotníkům. K takové činnosti, která spočívá v pomoci při péči o nemocné, v úklidu v nemocnicích atd. Jen se to strašně těžko dělá, vyžaduje to přemýšlet a nedá se to hezky natočit do televize. Špatně se mi to píše, ale uzavření hranic a zákaz opustit republiku už je protiústavní. Tímto způsobem nesmí vláda jednat, protože existují měkčí, ale náročnější řešení se stejným efektem. Tím je ostraha hranic.

Vláda úplně absurdním způsobem reaguje na potřeby ekonomiky a ve svojí silové oblasti financí, tedy v daních, není schopna přijmout nařízení, které by mělo relevantní a zákonný podklad pro odložení daní, daňových přiznání a splatností. Slibuje benevolenci, která se může hravě změnit v libovůli úředníka, až to bude posuzovat. To je protiústavní.

Text až doposud může vzbudit u čtenáře oprávněné pochybnosti, že je to jen takové povídání pro právníky, o podnikatele se starat nemusíme, ti mají dost peněz, prostě běžné sociální i společenské odsouzení mého minoritního názoru.

Tak pro všechny tady mám jiný příklad. Vláda tady rozhodla o tom, že když na vás někdo naprská vir, vy to nebudete vědět a nakazíte nevědomky třeba svoje dítě, partnera, kolegy v práci, anebo si lehkovážně neumyjete pořádně ruce na WC a někdo se nakazí, hrozí vám 12 let trestu odnětí svobody. Vláda naprosto nehorázně zařadila vir do seznamu nakažlivých nemocí, který právě je provázán s trestním právem, a to přesně tak, jak píšu. Skupina technokratů bez vědomí souvislosti vládne špatně.

Úplně ostudná je role parlamentu. Role poslanecké sněmovny, která se fakticky rozpustila. Jako hlídací pes tak přestala fungovat. Milí politici, podpora napříč politickým spektrem v těžké době neznamená, že zavřeme oči před zneužíváním výsostných práv vlády a před jejich zneužíváním v naprosté nevědomosti, tak jak jsem popsal. Poslanci, proto jste poslanci, abyste konali, ne si demonstrativně rozpustili schůzi a utekli domů. Ano, je to nebezpečné, ale proto jste byli zvoleni.

Své už věděl o diktatuře nejslavnější římský vládce. Dle některých historiků si její zneužití uměl představit, a proto diktaturu nechtěl. Přesto přišla. Co přinesou dějiny nám? K diktatuře máme totiž pěkně nakročeno.

Převzato z blogu autora s jeho svolením

Autor je advokát, předseda Výboru pro vnější vztahy České advokátní komory a člen prezídia Unie obhájců ČR