ODS získala třetinu mandátů, které byly k dispozici v doplňovacích volbách. Může se stát nejsilnější stranou v Senátu s právem mít jeho předsedu. To však závisí i na tom, do jakých klubů se přihlásí „nezávislí“ kandidáti.

Senátní volby vyhrála s převahou ODS. Z deseti kandidátů jich dokázala prosadit devět a postoupili i další kandidáti, kde se ODS podílela na koalici. Senát bude ovládán opozičními stranami v ještě větší míře než doposud. Předsedou má šanci být zástupce ODS, Jaroslav Kubera, který s přehledem obhájil svůj mandát již počtvrté a o tuto pozici již projevil zájem. Rád by v pozici předsedy Senátu „obrousil hrany“.

Při vší úctě k volebnímu výsledku ODS však k zásadní změně politické situace v Česku nedojde. Senát sice může korigovat zákony, které schvaluje sněmovna, nicméně ne všechny korekce v minulosti ze Senátu prošly, většinou je sněmovna přehlasovala.

Mnohem větší význam má postup tří neúspěšných prezidentských kandidátů do Senátu. Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Marek Hilšer budou tím pádem přeci jenom více na očích veřejnosti a získali mandát na šest let, tj. na dobu přesahující mandát stávajícího prezidenta Miloše Zemana. Jejich šance na post prezidenta ve volbách roku 2023 jsou vysoké. Drahoš tak bude mít silné soupeře a nemůže spoléhat na své účinkování v letošní prezidentské volbě.

Hnutí ANO deset kandidátů dokázalo proměnit jen v jednoho senátora. Kandidáti ANO prohrávali většinou výrazně a získávali mezi 30 až 40 % hlasů. To je shodou okolností přibližně tolik, jako preference hnutí ANO ve volbách do sněmovny. Je velmi pravděpodobné, že v řadě případů mohli lidé volit proti ANO než pro kandidáta, který nakonec v daném okrsku vyhrál.

ČSSD svůj kalich hořkosti dopila do dna. Volební výsledek shodný s hnutím ANO je bezesporu tragický a ukazuje, že od ČSSD uprchlí voliči se nevrací a nevrací. Je otázkou, zda by volební výsledek strany byl lepší, kdyby Jan Hamáček nedohodl s hnutím ANO vládní koalici. Obávám se, že ne. Sociální demokracie je v těžké personální krizi v tom smyslu, že ve vedení není vůbec žádná charismatická osobnost, která by dokázala zaujmout veřejnost. Zatímco komunální a senátní volby zřejmě Hamáček ustojí, v příštím roce se konají volby do Evropského parlamentu a pokud ČSSD selže i v nich, pak by se jeho pozice mohla dramaticky zhoršit. Vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM může zatím fungovat, po případném debaklu levice i v evropských volbách je možné, že v ČSSD převáží touha jít do opozice.

Někteří komentátoři na základě výsledků voleb pronášejí varovná proroctví, že hnutí ANO je „za zenitem“ a čeká ho jenom sestup. To je dle mého soudu značně předčasné. Ani ODS v dobách vysoké podpory pro tuto stranu nedokázala často prosadit své kandidáty v druhém kole, kdy fungovalo spojenectví „všichni proti ODS“. Komunální volby prokázaly, že ve městech je ANO stále nejsilnější stranou a většina velkých měst bude tímto hnutím v různých koalicích i spravována. Aby se ale ODS mohla stát rovnocenným partnerem ANO na celostátní úrovni, potřebuje se přiblížit alespoň k 20 % preferencí. Preference kolem 13-14 % nejsou dostatečné.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz