17.9.2019 | Svátek má Naděžda


POLITIKA: Uprchlík před spravedlností

16.1.2019

Robert Fico by se určitě ústavním soudcem stát neměl. Ne vždy ale vadí politická minulost

Slovenský expremiér Robert Fico se údajně hodlá s tát ústavním soudcem. Neboli „uklidit“ se do bytelné pevnosti, poněvadž mandát ústavního soudce trvá na Slovensku dvanáct let a vztahuje se na něj imunita.

Kandidáty na ústavní soudce na Slovensku vybírá Národní rada čili parlament, který je povinen prezidentovi navrhnout dvojnásobný počet kandidátů, než kolik soudců má být jmenováno. A jelikož se letos uprázdní devět míst z celkových třinácti, měla by hlava státu obdržet seznam celkem osmnácti adeptů.

Andrej Kiska se právě kvůli jmenování ústavních soudců již dostal do vleklého konfliktu s parlamentem, neboť odmítal jmenovat navržené soudce s poukazem na jejich nedostatečnou odbornost. Až po třech letech sporu, v prosinci 2017, ústavní soud rozhodl, že prezident musí tři soudce na prázdná místa jmenovat. Členy nejvyšší soudní instance se tak stali i dva politici (exposlanci) za Ficův SMER-SD, Jana Laššáková a Mojmír Mamojka.

Andrej Kiska však již výmluvně naznačil, že předsedu strany SMER Roberta Fica nevybere. Právní vzdělání i požadovanou právní praxi sice expremiér prokázat může, leč jak Kiska podotkl, ústavní soudce by měl vykazovat i morální kvality. Což je u někdejšího předsedy vlády zapleteného do různých korupčních afér, ba podezřelého ze spolupráce s mafií, nanejvýš sporné.

Česko-slovenské srovnání

Kiskovi ale v polovině června též vyprší mandát, který nebude obhajovat. Za jistých okolností, zejména pozdržení předvýběru kandidátů Národní radou, by tak konečný výběr mohl přejít na předsedu parlamentu. Pozdržení by však znamenalo paralýzu ústavního soudu, neboť od 17. února by ve funkci zůstali jen čtyři jeho členové. Výsledek celé kauzy lze teď těžko předvídat, nicméně již nyní může inspirovat k malé česko-slovenské komparaci.

U nás každopádně existuje odlišný mechanismus výběru a schvalování ústavních soudců, které jmenuje prezident se souhlasem Senátu, tedy komory, jež by měla méně přihlížet k aktuálním politickým zájmům. Do střetu s prezidentem se dostávala hlavně v době mandátu Václava Klause, kdy mu odmítla řadu adeptů, v některých případech i s poukazem na jejich komunistickou minulost. Senát však Klausovi rovněž schválil tři ústavní soudce, u nichž jejich předchozí působení v politických funkcích, byť demokratických, vyvolávalo jisté otazníky ohledně požadované nestrannosti: Miloslava Výborného, Dagmar Lastoveckou a Pavla Rychetského.

Posledně jmenovaný, mj. ministr spravedlnosti a místopředseda ve vládách Miloše Zemana a Vladimíra Špidly, roku 2003 přesedl z vlády rovnou do křesla předsedy ústavního soudu. V roce 2012 spěl jeho desetiletý mandát ke konci, což se týkalo i mnoha dalších soudců. Hrozila tak paralýza ústavního soudu, poněvadž se mohlo stát, že žádný prezident (čili navrhovatel a jmenovatel) zvolen nebude.

Pavel Rychetský totiž před prezidentskými volbami opakovaně avizoval jejich možné storno (či odklad) kvůli šlendriánskému prováděcímu zákonu, který mj. sice vyžadoval ke kandidatuře jistý počet podpisů, leč neověřených. Současně upozorňoval na hrozící paralýzu ústavního soudu. A vyjadřoval i ochotu vzít na sebe břemeno dalšího funkčního období (byť i zkráceného) a pomoci nově zvolenému prezidentovi s výběrem vhodných kandidátů.

Zkušený machiavelista Rychetský

Tomio Okamura tehdy vypadl z boje o Hrad kvůli údajné velké chybovosti na podpisových arších. Nejvyšší správní soud jeho stížnost proti vyřazení z voleb zamítl, Okamura, jenž mohl dle průzkumů Miloše Zemana obrat o cca 10 procent hlasů, a tedy ho „nepustit“ do druhého kola, se obrátil i na ústavní soud.

V rozhovoru, který se objevil 29. prosince 2012 na serveru Novinky.cz, označil Rychetský Okamurovu stížnost za „dost fundovaně argumentovanou a rozsáhlou“, nikoliv za „frivolní“. Z rozhovoru plynulo, že stát se může téměř cokoliv, včetně odložení voleb. Počátkem ledna 2013 však ÚS údajně „fundovanou“ a „nefrivolní“ Okamurovu stížnost sfoukl jako svíčku. Prezidentským volbám tak nestálo nic v cestě. Pavel Rychetský se po Zemanově zvolení opět stal ústavním soudcem i předsedou celé instituce. Její složení se v letech 2013–2015 kompletně a celkem bez potíží proměnilo, a to Miloš Zeman v jiných případech dělá pěkné drahoty, ba psí kusy. Rychetský ale Zemana od jisté doby veřejně kritizuje, jejich vztahy hodně ochladly. Avšak případná obměna soudu se v době prezidentova druhého mandátu bude týkat jen těch členů, kteří odstoupí.

Členem ústavního soudu by se tedy určitě neměl stát politický trafikant, ba uprchlík před spravedlností. Možná ale není na škodu, stojí-li v jeho čele zkušený machiavelista (což nemusí být vždy nadávka). I když – stále nelze s jistotou určit, kdo se v partii Zeman–Rychetský bude smát naposled.

Autor je politolog

LN, 14.1.2019



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.