Kdekdo je dnes zděšen z toho, jak vyšuměl „odkaz 17. listopadu“, jak je relativizována demokracie západního střihu jako politický systém a pomalu se pro mnohé stává sprostým slovem. Hlavně dřevní a bytostní demokraté jsou zmateni. Znáte je, jmenovat netřeba, kefují nás v médiích dnes a denně a je úplně jedno, realizují-li se v obskurně elitářské Kroměřížské výzvě, anebo volají po umrtvení nově zvolené Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. No aby ne!

Zkusme se na to podívat pohledem občana, který nepožívá žádných výsad miliardářského či výsostného politického postavení; tedy očima občana, který je mimo bublinu těch, co jsou takříkajíc za vodou anebo momentálně u lizu.

Česká republika se pod rukama dřevních demokratů, jedno z které partaje, od svého vzniku hodně změnila:

- rozdělily si ji nejprve partaje, a to jednak pro své představitele a kamarády kamarádů, které bylo třeba uspokojovat pozicemi podle dohodnutých klíčů

- rozdělily si ji následně postupně i tak, jak potřebovali Skupové, kteří vodili partajní figury

- před každými volbami stejné sliby a po volbách stejné rozebírání postů a prebend a následně brutální dobývání renty nejrůznějšími podnikatelskými predátory, kteří postupně vybudovali svá impéria na skomírajících demokratických institucích

- politické strany se změnily ve výtah k moci, kdy se k nim po úspěšných volbách stahují švábi slibující si urvat z úspěchu co nejvíce prospěchu

- postupně začaly vznikat politické strany jako klasická podnikatelská SPV (special purpose vehicles) jen pro jeden účel, což začalo VV a pokračuje Pirátskou stranou, SPD a hlavně ANO; tam už jde jen o vehikly sloužící k uchopení moci a vysátí co nejvíce prostředků z krvácejícího těla státu, který tak začíná spíše připomínat kadaver, než živoucí těleso

- stát poskytuje stále méně bezpečí v každodenním životě, kdy policie nekoná v každodenním boji s drobnou obtěžující kriminalitou a soustředí se jen na mocenské boje vnitropolicejních klik stranících té či jiné politické skupině, ústící v nejrůznější trestní stíhání, která nakonec vedou většinou jen do řiti hluboké; státní zastupitelství se vesele těchto bojů účastní

- takže v ulicích je mnohdy policie na dvě věci......., když dát nějakému kraválistovi či násilníkovi přes hubu přestavuje následné několikadenní papírování a vysvětlování, proč k tomu muselo dojít, a to s nejistým výsledkem pro zasahujícího

- stát po vzoru socialistické občanské výchovy indoktrinuje žactvo a vtlouká mu prostřednictvím devótně oddaného učitelstva do hlaviček, jak má správně nahlížet na multikulturalismus jako modlu vývoje, považující vlastenectví a vlast za veteš, stát a rodinu za přežitek (co to jen připomíná?), pohlaví za tmářství a imigraci za štěstí a naše obohacení nejvyšší

- stát se pilně angažuje v cenzuře, kterou však cenzurou nenazývá

- armáda je považována za spolek vojenských lékařů, chemiků, kde civilních zaměstnanců, kancelářských krys a štábních důstojníků je v souhrnu málem více, než mužů a žen v ryze vojenských útvarech

- nejvyšším cílem je vyždímat z občanů a právnických osob co nejvíce daní, poplatků a pojistných částek, jejichž celkovou kvótu demokraté po dvě desetiletí pilně zvyšují a jejichž použití se vyznačuje soustavným a stále sofistikovanějších a bezostyšným plýtváním a mrháním

- ministerstva nevedou řádně účetnictví zakrývajíce bordel ve financích a z NKÚ si dělají asi tolik, jako Čína z Miroslava Kalouska, když se zahalí do tibetské vlajky

- demokraté dopracovali systém daňové správy do takové podoby, že daňová správa je oprávněně chápána jako nepřítel a predátor se sklony likvidovat podnikatelské subjekty; zabíjejí se slepice, které mají snášet vejce - nádhera

- výsledkem pilných demokratů je zákon o veřejných zakázkách, který je v direktivě EU dopilován do tak stupidní dokonalosti, že v rozumné době nelze ukončit žádnou zakázku

- neumíme už stavět ani dálnice, ani pořádné železniční tratě a vypsat řádné řízení o mýtném je nad síly tohoto skurilního státu

- smysl státních struktur se transformoval v čerpání dotací, čehož důsledkem je, že korupce v dotačních strukturách je enormní a cestou zmizí v nejrůznějších kešeních 15 – 20 % finální ceny; že toho důsledkem je pokřivení cen, je nad slunce jasné

- EU je pro demokraty nedotknutelná entita, Svatý grál, o kterém doma demokraté mluví všelijak, ale v Brusele pilně lezou do nastrčených zadnic; kritika EU, jejích tzv. „politik“ se považuje za svatokrádež, obrazoborectví a smrtelný hřích a je třeba ji jako takovou v zárodku zadusit

- zahraniční politika státu se omezuje na devótnost vůči EU, stále vlažnější vztah k NATO a dál už nic; česká zahraniční politika má dnes díky demokratům problém přihlásit se k transatlantické spolupráci a vlastně není žádná. Nově ji bude dělat Andrej Babiš - tak to bude melasa.

Ekonomika naštěstí dlouhodobě funguje navzdory politikům. Ale dnešní vlna konjunktury bude za čas následována sešupem, jinak to nebylo a nebude. S tím žádný demokrat nic neudělá, i když se politici trapně chlubí tím, že jsou to oni, kdo ekonomiku nastartoval a udržuje v konjunktuře. A tak nechť se demokraté nediví, že voliči už na ně hází bobek a dávají hlasy novým politickým projektům majíce na mysli, že horší to být nemůže. A demokracie, která projevuje v Evropě úpadkové tendence všude, kam se podíváte, tváří v tvář hrozbě neřízené a demokraty podporované nelegální migrace a islámského terorismu a nátlaku je vlastně jedinou dějinnou cestou? Zdegenerována díky vám, demokraté, neselhává snad? Demokraté, nedivte se, nedá se vám věřit skoro nic. Odtrhli jste se svým korytářstvím na straně jedné a elitářstvím na straně druhé od běžné reality. A vy se divíte. Tak jinak: Zkuste praštit hlavami do zdi a třeba se vám v budkách rozsvítí.