Jak sdělil sám největší z Jirků, Petra mu za prozrazené setkání s jinou blondýnou pořádně vyprala spodní prádlo. A aby domácí blondýna byla v klidu, musejí se novináři zdržet sdělování jakýchkoli informací o tom, že by s Kateřinou Brožovou chodil na hotel, třebas luxusní a třebas s Davidem Rathem jako garde. Původní zpráva o tom, jak si obránci chudých, placení ze státních peněz, protože platy poslanců, hejtmanů, ba i státní příspěvky politickým stranám nejsou ničím jiným, dokáží vyrazit z kopyta a večerní útrata ve výši tří, čtyř minimálních mezd je nijak nerozhodí, tak dostala nový rozměr.

Zpravodajci, kteří monitorují otevřené zdroje, dobře vědí, že nejzajímavějšími zprávami jsou právě dementi. Dementující často na sebe vyzvoní mezi řádky něco, co by jinak rozhořčeně popřel. Právě skutečnost, že megaútrata za přátelské posezení byla zcela zastíněna přítomností herečky, kterou Paroubek tak usilovně protlačoval do parlamentu, a to s přímým připomenutím stavů, které taková zpráva vyvolává u Parobkovy zákonité, má vypovídací hodnotu velmi šťavnatou.

Petra Kováčová před několika málo lety nekompromisně využila druhou mízu Jiřího Paroubka, rozbila jeho manželství s neatraktivní puťkou Zuzanou a vdala se za politika mnoha nadějí a ještě více ambic. Nyní se musí vyrovnávat se skutečností, že se v přítomnosti jejího manžela a v přízni více než malé vyhřívá typově stejná Kateřina Brožová. Zatímco Petra dělá svému manželovi důsledného zadáka a společně se snaží vytvářet barvotisk občanského štěstí, její společenský význam je pouze odrazem společenské důležitosti jejího manžela. Z tohoto pohledu je jen dalším růžovým svetříkem na bohatýrském trupu.

Kateřina je společenskou celebritou sama o sobě. Nepřehlédnutelná, okouzlující, sebevědomá a velmi cílevědomá. Má charisma, které Jiřímu Paroubkovi zoufale chybí, a také přehršle pozlátka, ke kterému je přitahován jak vosa k cukrkandlu. Pro vzpěněnou mízu bujného padesátníka je cílem neodolatelným a nad Petrou ční stejně, jako Petra čněla nad Zuzanou. Odlesk jejího společenského šarmu a důležitosti může Jiřímu chladit hořké vědomí jeho vlastní nedostatečnosti.

Jiří Paroubek, samozřejmě, není blázen ani natolik těkavý kašpar, aby mu nějaký feromon bránil v cestě za jeho hlavním cílem. Vyhrát volby a sestavit vládu takovým způsobem, aby on byl (téměř) neomezeným vládcem země, aby pokořil všechny, kteří mu léta zákeřně bránili v jeho poslání a nejhorším z nich se i pomstil. Velmi dobře ví, že mezi věcmi, které před volbami opravdu nepotřebuje, je přepřahání v domácnosti a všechny turbulence a mediální zájem, který by s tím byl spojen. A znamená také nesmírnou ztrátu času, který teď potřebuje úplně jinde. Petra si ovšem pravděpodobně dovede velmi dobře představit, jak před nastoupeným betlémem z Lidového domu odříkává:

„Jirku znám již mnoho let …“

Ale tohle všechno jsou pouhé spekulace. Stále je možné, že Kateřinu Brožovu k Jiřímu Paroubkovi přivedl obdiv k jeho sociálnímu cítění a Jirku na Kateřině oslovil její nesporný talent pro sociálně-demokratickou politiku. Že netaktnost a zlá vůle lhoucích novinářů způsobily nezasloužené chvění na duši milující a milované ženy, jejíž rovnováha je navíc narušena změnami, které přináší mateřství.