26.1.2020 | Svátek má Zora


POLITIKA: Tři pirátské útesy

13.1.2020

Pokud Piráti hodlají po příštích volbách vstoupit do vlády, pak do koaliční. S kým ale?

Pirátská strana, přirovnáme-li ji k lodi, nyní na hladině rýsuje kruh, poněvadž na kapitánském můstku se váhá, v jakém kurzu vlastně dále plout. Cíl je dán: vstup do vlády, cestu k němu ovšem lemují četná skaliska a úseky s velmi nebezpečným prouděním.

K dosažení vlády musejí Piráti překonat nejméně tři bariéry korálových útesů. První se jmenuje programová rozbředlost a deficit státnické image, druhá Andrej Babiš a třetí Miloš Zeman.

Domestikace pirátské divočiny

Česká pirátská strana je každopádně unikátem. V jiných evropských zemích patří Piráti k radikální liberální levici, prosazují především různé formy přímé demokracie a poněkud úzkoprofilovou agendu svobodného přístupu k informačním technologiím a informacím. Pokud by Ivan Bartoš a jeho kamarádi pouze mechanicky zkopírovali západoevropský pirátský vzor, asi by se stali půlprocentní straničkou.

Bartošovi a tvůrci pirátské kampaně z roku 2017 Jakubu Horákovi se však povedl husarský kousek neboli domestikace pirátské divočiny pro úspěšný velkochov v biotopu české kotliny. Možná se inspirovali i u Martina Bursíka, jemuž se podařilo „zestředovět“ zelené a díky tomu je v roce 2006 přivést do parlamentu a posléze i do vládního kabinetu.

Piráti vzor 2017 prezentovali přednosti, které se musely zamlouvat poměrně široké výseči elektorátu: sympatického a inteligentního lídra, sice s dredy, ale žádného „huliče trávy“. I témata jako svoboda internetu či copyright měla nesporně svou přitažlivost, leč nebyla ústředním marketingovým sdělením.

Strana zabodovala spíše díky sloganu „Pusťte nás na ně!“, tedy na partajní partičky zavedených stran a jejich propracovanou kolonizaci lokální i celostátní politiky. Včetně mezitím již etablovaného hnutí ANO, jež v roce 2013 uspělo s velmi podobným apelem, o nějž se vlastně opírá dodnes.

O čtyři roky později se však mladí, draví a neokoukaní Piráti zdáli být části voličů především vhodným „kladivem na Babiše“. Zároveň ale museli čelit výtkám, že jsou „ANO pro ajťáky“ či „juniorka ANO“, nepochybně i díky skoro shodnému výkladu polistopadové české historie a role politických stran v ní.

Andrej Babiš sice po Pirátech pošilhával jako po koaličním partnerovi, oni však dali přednost opozici. V ní se vůči Babišovi tvrdě vymezují, ale nestrčili ani hlavu do chomoutu Demokratického bloku neboli do podřadné role učedníků profesora Fialy a mistra Kalouska. S TOP 09 dokonce vedou otevřenou válku na pražském magistrátu, byť vyvolanou převážně osobními spory.

Snaha o další voliče

V preferencích se Pirátská strana střídá s ODS na druhém a třetím místě, když se dlouhodobě těší podpoře v pásmu deseti až patnácti procent. K jistotě vládnutí jich však potřebují zhruba padesát, což je pro Piráty skoro na sto procent nedostižná meta. Pokud tedy hodlají po příštích volbách vstoupit do vlády, pak do vlády koaliční. S kým ale? S nějakým slepencem pravice a středu podobně jako v Praze? Půjde však vůbec slepit a může celostátně fungovat, když v metropoli drhne a skřípe?

Zůstanou-li současné celostátní preference zhruba zachovány, pak se jako hlavní potenciální partner nabízí hnutí ANO. Což se však drtivé většině pirátských přívrženců asi nebude líbit. Pro Piráty z toho plyne nutnost nasadit strategii chytré horákyně: vymezovat se vůči Andreji Babišovi dostatečně razantně, aby si udrželi, ba rozšířili elektorát, ale přece jen v jistých mezích, aby si předem nezabouchli dveře k příštímu koaličnímu vyjednávání. A aby dokázali případný vstup do vlády s ANO obhájit před voliči.

Stejná logika pak musí diktovat i pirátské vztahy s prezidentem Zemanem, jenž bude po příštích volbách vybírat premiéra. Zejména příznivci Milionu chvilek pro demokracii sice rádi hovoří o pevném mocenském bloku Zeman–Babiš, nicméně jde spíše o taktickou alianci dvou politiků s řadou shodných, ale i rozdílných zájmů. A všichni dobře vědí, jaké to je, když si hradní pán postaví hlavu.

Jeho argumenty, proč by Piráti neměli participovat na vládě, ať už by ho k nim motivovalo cokoliv, třeba pirátská nechuť rozšiřovat Temelín s pomocí Rosatomu, by asi zněly následovně: „Pořád příliš mladí a nezkušení, s nejasným programem, co se týče ekonomiky, zahraniční politiky či migrace. Možná ministerstvo informatiky, kdybychom nějaké měli, ale jinak přinejlepším pár náměstků.“

Zde předestřená hypotetická Zemanova účelová demagogie však již dnes docela rezonuje v myslích mnoha voličů a brání jim udělit ve volbách Pirátům hlas. Něco na ní totiž je, má přece jen reálné jádro. Piráti se tak ocitli v pasti. Další voliče by jim přineslo spíše další „znormálnění“, ovšem ty dosavadní kvůli tomu mohou snadno ztratit. Pirátská politická puberta každopádně končí a začíná to být vážné. Poněvadž většina štik v rybníce transformaci v sumce nepřežije.

Autor je politolog

LN, 10.1.2020



OTESTOVÁNO: Jak děti bavily věcičky od Fischer Price?
OTESTOVÁNO: Jak děti bavily věcičky od Fischer Price?

Čtrnáct maminek z řad blogerek otestovalo věci pro děti a miminka od značky Fisher-Price. Jak si usínáčky (vydra a ježek), houpátka, sedátka a tři druhy deček vedly v testu přísných kritiků – jejich dětí?






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.