POLITIKA: Topolánek zuby nehty
Aby předešel nevyhnutelnému, předstoupil šéf ODS po návštěvě u prezidenta Klause s návrhem „doplňovacích voleb“ jednoho poslance: podle toho, zda by 201. zvolený poslanec byl koaliční, nebo opoziční, by se rozhodlo, která z obou stovek ve sněmovně má získat navrch. Tomu se říká účelová změna: nevyhovuje-li mi výsledek, k němuž se dospělo na základě daných pravidel, změním pravidla v očekávání změny výsledku ve svůj prospěch. Topolánek velmi dobře ví, že mu na tenhle zoufalý nápad nikdo neskočí, a přišel s ním jen proto, aby vypadal jako ten, kdo hledá východisko ze zablokované situace, a odvedl tak pozornost publika od svého životního dilematu: trojkoalice, nebo smrt.
Paroubek se zasekl, Topolánek rovněž. Topolánek však na základě prezidentova pověření nese za vyjednávání o vládě zodpovědnost. Prezident teď může udělat jediné: svolat šéfy parlamentních stran a spolu s nimi hledat někoho, kdo by se namísto lídra ODS ujal vedení rozhovorů o nové vládě - někoho pružnějšího, politicky obratnějšího i ochotnějšího hledat dohodu napříč rozdělenou sněmovnou. Kdo se vsadí, že jeho jméno – aniž by šlo o sprosté slovo - bude začínat na P, respektive B?
