Po rovnovážném výsledku voleb asi nikdo nepředpokládal, že jednání o vytvoření nové vlády bude jednoduché a krátké.
Přesto si myslím, že jen málokdo očekával, že jednání bude probíhat tak podivně, zdlouhavě a pro normálního občana tak nesrozumitelně a neprůhledně. V posledních dnech se k tomu připojily nezvládnuté procedurální obtíže při svolávání schůzek Topolánek-Paroubek, resp. delegace ODS a ČSSD.
Je zřejmé, že hlavní odpovědnost za tento jejich nepodařený průběh nese Topolánek.

Jde o dvě úrovně jednání, ústavní a politickou. Obě spolu úzce souvisejí, přesto je nelze směšovat, protože ústavní procedura zná jistá pravidla a ta je třeba dodržovat. Jejich politické pozadí není nikde přesně stanoveno a může se měnit i podle vnitřních poměrů a zvyklostí té nebo oné strany. Je třeba je mít na paměti, ale jasné a závazné jsou jen normy ústavní.

Topolánek jako předseda nejsilnější strany si sám vzal iniciativu k jednání o sestavení nové vlády. Posvětil mu ji tehdy prezident republiky pověřením - to je politická uzance, nikoli ústavní pravidlo - a Topolánek začal jednat. Své poslání si sám vyložil velmi extenzívně; i tu mu pomohl Václav Klaus výrokem, že v druhém kole Paroubka sestavením vlády nepověří. Topolánek pro sebe reklamoval tři pokusy o sestavení nové vlády, jež předvídá ústavní procedura. V důsledku toho se protahovala ustavující schůze Sněmovny, jež nebyla s to zvolit předsedu, místopředsedy a zřídit orgány Sněmovny.

Po zvolení „provizorního“ předsedy Sněmovny - opět něco, co ústava nezná - byl Topolánek jmenován předsedou vlády s úkolem předložit prezidentovi seznam členů své vlády, aby je prezident mohl jmenovat a aby vláda do 30 dnů požádala Sněmovnu o důvěru. Už při svém jmenování se Topolánek vyjádřil - zdálo se, že i k jistému údivu prezidenta republiky - že mu tento seznam předloží v průběhu několika týdnů. Týdny uběhly...
Je jen na něm, zda se svého jmenování vzdá, zjistil-li včera, že se tohoto úkolu nemůže zhostit. Trvalo mu to sice příliš dlouho, ale v zájmu stabilní správy země by měl raději podat demisi a umožnit sestavit vládu schopnou dostát své odpovědnosti.

Právo, 25.8.2006

Autor je poslanec za ČSSD