Zdání klame. Než vypukla prázdninová (dříve okurková) sezóna, zdálo se, že regiony, kudy povede kardinální boj o voliče, budou Ústecko a Jižní Morava. Příčina domněnky se jevila celkem jasně a automaticky – zainteresovanost šéfů nejsilnějších stran, reálně si troufajících na premiérský metál.

Nadto v obou krajích čekají partajní náčelníky mise bez střízlivé vidiny úspěchu. Jiří Paroubek, chce-li zopakovat tři roky staré prvenství, musí spěšně neutralizovat Jaroslava Foldynu, nevábně oloupeného o post hejtmana. Mirek Topolánek zase navrátit reputaci ODS tam, kde v posledních volbách do krajských zastupitelstev jen se štěstím unikla porážce od komunistů.

I tak se ale zásadní dějiště přesouvá ku Praze, kde padne hamletovské „být či nebýt“ a jazýček státních vah se vychýlí na tu či onu stranu, pravici či levici.

Důvod neuvěřitelného zvratu představuje kandidatura Karla Schwarzenberga za TOP 09 v náhodném, nicméně rozhodujícím, protikladu k pátému místu na kandidátní listině ČSSD pro Olgu Zubovou, chráněnkyni mediálního dravce Jaromíra Soukupa, a skandálu se švýcarskými konty Romana Janouška, byznysmena napojeného na Pavla Béma, který je dvojkou kandidátky občanských demokratů.

Skrze líčenou konstelaci otevírá se možnost zániku trendu, dosud nepřestajně utužovaného volebními výsledky. Tím je pražská hegemonie ODS, vytěsňující další (zvláště pravicové) aktéry na okraj veřejného zájmu.

Víra v její trvalost s blížícím se říjnovým kláním chřadne. Eventualita Schwarzenbergova primátu v české metropoli, navozená hromadným úprkem voličů, iritovaných pochopením modrého magistrátu pro machinace šejdířů z Janouškovy lobbistické stáje, získává ostré kontury.

Do toho vstupuje Olga Zubová, lídryně Demokratické strany zelených, potvrzující své de facto splynutí s pražskou sociální demokracií Petra Hulínského. Daný tah, ač má levici garantovat hlasy městské liberální inteligence, jež se v předchozích sněmovních volbách cítila uspokojena nabídkou Strany zelených, pomáhá vinou stupňujícího se lišáctví zeleného hnutí k jejich opětovnému návratu do hájemství demokratické pravice, pokropené živou vodou matadorů z projektu TOP 09.

Stručně. Zcela v duchu paradoxu dějin někdejší Bursíkovi věrní od kavárenských stolů rukují ke službě v konzervativním táboře, čímž Schwarzenbergovo výtečné postavení v hlavním městě ještě znásobují.

Důležité a pro vítězství na celorepublikové úrovni stěžejní ovšem bude, jak TOP 09 naloží s kreditem jednotné organizace postrádající rozběsněná a neústupná křídla také v mimopražských regionech. Pokud s knížecí bravurou jako v Praze, zasáhne naši pravici na podzim sametová revoluce.

Autor je politický aktivista