Zatím kolem 35 tisíc podpisů nashromáždilo hnutí, které podporuje kandidaturu profesora JUDr. Vladimíra Franze na prezidenta České republiky. Stále tedy ještě není rozhodnuto. Když jsme měli možnost slyšet hlavní výhrady těch, kteří jeho kandidaturu a případnou volbu nepodporují, za zásadní důvod uváděli naši občané jeho tetování. Že by byl Evropě a světu pro smích a neměl by vážnost. Možná....

Poznání, že čeští občané chtějí, aby hlava státu měla vážnost, je velmi dobré. Jistě ji měl Tomáš. G. Masaryk a jistě ji měl i Václav Havel. A zcela jistě ji na velmi nízké úrovni požívá Václav Klaus, kterého sice mají rádi v Moskvě, ale jinam jej jako hlavu státu raději nezvou. Ani v Evropské unii, ani ve Spojených státech, ani jinde. Zapomněli jsme na Chile, ano tam ano, a s výsledkem, nad kterým se škodolibě bavil celý svět. Po Jochově nepřímé politické definici, že Klaus je jen ufňukaná kremlofilní bába, když chrastavský útok prohlásil Klaus dost chybně za atentát, je míra směšnosti současného českého prezidenta navršena do hořkosti, kterou si mnozí z nás ani nepřejeme, i když vůči hlavě státu máme třeba své výhrady.

Poznání, že čeští občané za větší zlo pokládají tetování (bez ohledu na skutečný charakter člověka, který jej nosí), než kariéristickou komunistickou minulost hlavních prezidentských kandidátů (která má být menším zlem), je odrazem pochybných hodnot, které mnozí čeští občané vyznávají. Ostatně poslední fraška, které už asi jen novináři a politici říkají "volby", leccos dokazuje. Když je možné, aby tu vládla skupinka politiků zvolená pouhými 20 % straníků a jejich rodinných příslušníků, zbývajícím 80 procentům občanů, pak jasnější důkaz fasádní demokracie ani nemůže být předložen. Vždyť to je přesně poměr, se kterým vládla KSČ 40 let. Připomeňme, že 2/3 občanů se volební frašky nezúčastnilo, a že ti, co i došli, pak ve 36 % volili proti současným tzv. vítězům. Česká poslední volba stěží může být hodnocena jako demokratická. Pokud se voleb nezúčastní většina oprávěných voličů, jsou takové volby v zásadě morálně neplatné.

Vrcholem nepochopení stavu společnosti je pak výrok renomovaného novináře a knižního autora, který v deníku Neviditelný pes napsal: "Volič dostal obálku nabitou volebními lístky, převážně stran, o kterých předtím nikdy neslyšel. Pokud volil některou z nich, volil mimo jiné i komunisty. Právě na sociálních sítích někdo rozhodil heslo "volte malé strany". Tento mudrc podpořil komunisty."

Je to opak parafráze komunistické doktríny, že kdo nevolí kandidáty Národní fronty, volí imperialismus. Pan Neff, který je autorem toho obludného výroku totiž nerespektuje základní pravidlo právního úkonu, že voličem komunistů je pouze a pouze ten, kdo po své registraci a jejím ověření vhodil do volební urny platný lístek s označením pro kandidáta komunistické strany. A nikdo jiný voličem komunistů není.

Stejná posuzovací obludnost je projevuje i při preferencích prezidentských kandidátů, s tím, že volební průzkumy jsou stejně tak totální falzifikací, jako byly ty krajské a senátní průzkumy. Stačí porovnat volební průzkumy před fraškou a po ní. Rozdíly jsou i dvouciferné. To jen prokazuje, že média manipulují občany proti jejich skutečným zájmům a občané tuto manipulaci dnes rozeznávají, neakceptují a volby proto ignorují.

Další volební fraška se tedy odehraje s přímou volbou prezidenta, když zatím vede kandidát, jehož premiérování lze označit za jedno z nejhorších vůbec a konkurujeme mu kandidát, kterého mnozí novináři označují za "starého klauna", když si dobře všímají toku peněz na jeho podporu.

Proti penězům v zákulisí, penězům v médiích a zakořeněným špatně zvoleným hodnotám, kde "malé zlo" je už dávno zlem velkým, asi těžko někdo jiný uspěje. Ignorace takové volby bude zřejmě opět veliká. Bude-li totiž v prezidentské nabídce jen morální a lidské mizérium, pak se odehraje další kolo české frašky, která s demokratickou volbou má společný leda tak název.