26.5.2022 | Svátek má Filip


POLITIKA: Testování není zadarmo!

3.1.2022

Plán na utracení deseti miliard za dva týdny - a pak se uvidí...

Každý test má smysl jen tehdy, pokud podle něho rozhodneme, jak (při pozitivitě) postupovat jinak. Výsledkem testu na covid je ale co? U lidí už nemocných reálně nic. Jen potvrdí diagnózu. Testovat už nemocné je vesměs zbytečné. Jejich nemoc se testem nezmění, budou brát ibuprofen a paralen, ležet a čekat, až se uzdraví. Jen výjimečně
(1-3 ze 100) je průběh horší a nemocní potřebují sofistikovanější léky- tam je samozřejmě ověření diagnózy testem k užitku. To proto, abychom podávali drahé léky vskutku na onemocnění covidem a ne na jinou podobnou infekci, na kterou by stejně nezabraly. Jsou-li lidé nemocní, mají zůstat doma - jako by měli chřipku. Mají se izolovat od ostatních – jako by měli chřipku. K ničemu z toho test nepotřebují. Kdo dostal chřipku, také nechodil na PCR test, zda ji má doopravdy. Jediná výhoda testu na covid pro daného člověka je v tom, že má na půl roku „zelenou Tečku“, tedy administrativně je brán jako „bezinfekční“. Kdyby toho nebylo, mnoho lidí by na test ani nešlo, byť příznaky virozy mají. A nic by se u nich nezměnilo.

U zdravých lidí vede pozitivní test jen k odchodu do karantény. Ta stojí velké peníze, protože člověk nepracuje. Lhostejno, zda jde o výdaj nás všech prostřednictvím solidárních státních programů, nebo o ztrátu jednotlivce. Na konci té rovnice je tištění nekrytých peněz, státní dluh a inflace. A obdobně - ošetřovné a výpadek rodičů dětí z práce. Přitom dětem ze 14 dnů karantény typicky 10 dnů nic není (protože po covidu mají téměř vždy lehký průběh). To je nemalý výdaj. Ptejme se: Komu tím pomůžeme?

Testovat zdravé preventivně s cílem jejich izolace je snad dobré při infekci, která se šíří pomalu. Covid omikron se šíří tak rychle, že lidé s pozitivním testem už před jeho provedením stejně řadu dalších nakazili. Ani u pomalé „delty“ hygienici trasování nestíhali. Trasování vícera kontaktů u rychle se šířící infekce omikron je totálně nestihnutelné.

Ale budiž, chceme alespoň něco dělat, testujme tedy v terénu, kde je riziko onemocnění značné: neočkované lidi, případně rizikové skupiny.

Testovat očkované znamená získat mnoho negativních výsledků, a z těch, které vyjdou pozitivní, jen málo lidí skutečně závažně onemocní. Statisticky to bude vypadat hezky- otestovali jsme všechny a podíl pozitivních testů klesá. Reálně jsme ale utratili mnoho peněz téměř pro nic. Získávat informaci o celopopulačním růstu infekce za tolik peněz je neefektivní. Stačilo by tak testovat ve dvou okresech.

A navíc podrazíme ochotu lidí dát se očkovat.

Přiznejme si, že covid si dělá, co chce. Kdysi byl Karlovarský kraj nejhorší ve statistikách, pak zase nejlepší – protože mnoho lidí tam už infekci v další vlně nechytlo, byli imunní z té první. Obdobně je to nyní – podzimní vlna přišla a testování netestování, léčba neléčba, karantény nekarantény, zase odchází. Přijde omikron a zřejmě ho všichni „chytí“. Za jakou cenu (testy a karantény a „ošetřovačky“ a uzávěry...) dosáhneme zpomalení epidemie o pár týdnů? A stojí to za to?

Mezitím běží v populaci jiné infekce, na podzim plno dětí i dospělých mělo velmi infekční horečnatá a průjmovitá onemocnění, rýmy nepočítaje – ale všichni řeší jen covid. Covid, o němž by bez testování a mediálního humbuku mnohdy ani nevěděli.

Ekonomicky na to zajisté doplatíme, to jen nyní se zdá, že státní podpora jde „z ničeho“.

„Covid si tě najde,“ správně pravil Aston. Chceš-li mít lepší šance, dej se očkovat. Ale testy, to není cesta k řešení, nejvýše ke zpomalení průchodu vlny populací. Za jakou cenu?

Testování je velký výdaj (přibližně 800 Kč za PCR test). Pro čtyřčlennou rodinu 3200 Kč za jedno otestování. Dali byste to dvakrát týdně, týden po týdnu? Měsíčně okolo 14 000 Kč na rodinu – to jeden z rodičů pracuje téměř jen na testy. A když to dáme ze státního rozpočtu, není to méně. Jen ty peníze vezmeme jinde. Nebo použijeme levnější antigenní testy, i když méně přesné? Podle slov ministra MUDr. V. Válka spíše ale míříme na PCR.

Pro své propagátory má testování mnohá praktická plus. Není to aplikace vakcíny, která má ideové odpůrce. Test nemá žádné vedlejší účinky. Když je výsledek testu chybný, nic se vlastně nestane. Byl-li (falešně) pozitivní a člověk reálně neonemocní, nevadí, test mu neublížil. Byl-li (falešně) negativní, a člověk přesto onemocní, opět nevadí – každá metoda má přece limitovanou citlivost, nebo „člověk špatně vzorek odebral“. Podívejme se, jak se nyní hovoří o potřebě „kvalitních“ testů. A dosud to nikomu nevadilo, že kvalitní nebyly...

A přínos testování je tak obtížně měřitelný, že bez velkých statistik ho nedokáže nikdo kriticky vyhodnotit. Kolik testů musíme udělat, abychom zabránili jednomu úmrtí? Kolik testů, abychom snížili počet onemocnění o sto? Víme to? Ví to ministerstvo?

Kdo a kolik na testování vydělává? To už se neví vůbec... Když testů provedeme 60 000 za den, je to při PCR téměř 50 milionů korun - denně. Přes miliardu za měsíc. Přes 10 miliard za rok.

Při nově plánovaném testování všech (očkovaných i neočkovaných, musíme přece „sehnat ovečky“ k testování) zaměstnanců a žáků a studentů dvakrát týdně – nějakých 6 milionů testů týdně. To je 5 miliard korun týdně. Nebo také 20 miliard za měsíc. To je v přepočtu roční „sekera“ srovnatelná s celostátním celoročním dluhem. Je-li to celé něčí byznys, je to lepší než solární baroni.

A když to bude platit stát (prostřednictvím zdravotních pojišťoven), ekonomicky nikdo nebude protestovat. Jen na konci té rovnice je zvyšující se dluh státu, nekryté „vytištěné“ peníze, inflace, nepřidání zaměstnancům, úpadek celé země.

Máme ale naději: testování všech má začít až 17.1.2022. Do té doby přijdou data z dříve už omikronem postižených zemí a budeme lépe vědět, zda by vynaložené peníze byly k něčemu prospěšné a zda to stojí za to.

Pamatujme: testováním nemoc nevyženeme. Ale stojí hodně peněz. Umí ministerstvo počítat a žije v realitě?