Jedním z faktorů tlačících na urychlený vznik nové vlády je státní rozpočet. Žádný kabinet není nadšený z toho, že mu jízdní řád, tedy příjmové i výdajové rámce, určil jeho předchůdce.

Čerství ministři nepochybně budou chtít ještě do rozpočtových debat zasáhnout. Pokud se Babišův druhý tým stihne ustavit během měsíce, bude k tomu prostor. Vláda je vázána jen tím, že návrh rozpočtu musí do Poslanecké sněmovny odeslat do konce září.

Situace je o to komplikovanější, že ve Strakově akademii dosud sedí exekutivní orgán bez důvěry poslanců a v demisi. Jeho mandát je tedy dost vratký. A přestože pravicová opozice doporučuje takové vládě pouze topit a svítit, ona se chová nespoutaně. Nejen když čistí státní správu, ale také při určování rozpočtových plánů.

Donedávna trvali ministři na navýšení resortních výdajů o 130 miliard. Premiéra Andreje Babiše to rozčílilo, jenže byl to on, kdo začal s vládou objíždět republiku a slibovat miliardy na projekty důležité i zbytečné. Kromě toho je země prošpikována billboardy hnutí ANO, které vede kontinuální předvolební kampaň.

Zatímco před novináři Babiš mluví o regionálních investicích opatrně a na kritiku odpovídá, že pouze mapuje dlouhodobé potřeby, dojem voličů musí být, že se vládě protrhly kapsy a nastává éra hojnosti.

Podobný pocit asi získali i ministři v demisi, kteří místo střídmosti začali operovat se štědrostí. Vyšší platy a důchody nebo dopravní stavby jsou logickou prioritou, jenže fantazie resortů šla i dál.

Chaos minulý týden utnula ministryně financí Alena Schillerová. Předpokládá v roce 2019, ale i ve dvou dalších letech se stabilním rozpočtovým schodkem ve výši 50 miliard korun.

Celkové příjmy na příští rok naplánoval resort financí na 1,432 bilionu korun, to je o 117 miliardy více než se předpokládá v letošním roce. O stejnou sumu vyšší však mají být i celkové výdaje – 1,482 bilionu korun.

Komentáře ekonomů se štíply. Monetaristé uctívající von Hayeka tepou rozhazování v době konjunktury, kdy by se mělo šetřit, keynesiáni připouštějí investiční projekty, které se zúročí až za čas.

Pravicová opozice má jasno. Ekonomický expert ODS Jan Skopeček hovoří o „marnotratnosti“, šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek přímo o „rozpočtovém zločinu“.

Předseda ČSSD Jan Hamáček se nechal slyšet, že oranžoví ministři, pokud koalice s ANO vznikne, budou chtít do skládání rozpočtu ještě zasáhnout. Jistě mají také své priority a chtějí předvést voličům, že hazard s vládnutím po Babišově boku má i světlé stránky. Ostatně i někteří dnešní ministři za ANO projevují nespokojenost. Méně má jít třeba na zdravotnictví, nižší částka byla též vyčleněna na dávky pro chudé.

Vždy se nejvášnivěji bojuje o rozpočtové výdaje. Škoda, že se podobná pozornost nevěnuje i příjmům. Ministryně Schillerová, jež by měla ve své funkci pokračovat i za nového aranžmá, předpokládá, že na daních vybere 767,6 miliardy korun, tedy o 40 miliard více než letos.

Podobný nárůst očekává u sociálního pojistného. Odhad prý kopíruje hospodářskou konjukturu i efekty vyplývající ze zavedení elektronické evidence tržeb a kontrolních hlášení DPH.

Počkejme si, zda nejde o přehnaný optimismus. Další cesta k vyšším příjmům by vedla přes daňové změny (od vyšší progrese přes korporátní či sektorovou daň), které ANO odmítá a levice kupodivu ani nepožaduje.

Tím spíš bude zajímavé sledovat, s jak moc rozpočtově otevřenou náručí příští kabinet přijde a kde na své plány vezme. Talent ke slibování ještě dobrou vládu nedělá.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus