Až se dovím, že nějaký můj známý/á, kamarád/ka má nějaké oplétačky se zákonem a bude to osoba mně milá či sympatická, přijdu na policii a prohlásím: "Znám ho/ji, je to čestný/řádný/poctivý člověk a nikdy by nic takového neudělal/a. Zajímavé, že se podezření o jeho/jejím skutku objevilo zrovna teď (pořád jsou nějaké Vánoce/Velikonoce/Den XXX/svátek+narozeniny v příbuzenstvu/zabijačka...)." Pokud nebude okamžitě zbaven/a podezření a nepřestane být vyšetřován/a, začnu halasně protestovat a poukazovat na zpolitizování kauzy a podezřelé souhry okolností, kterými je dotyčná osoba buzerována.

Proč?

Protože takto se například v případě senátora Čunka, proti kterému by člověk jinak nic moc neměl, ale který si do sraček, které si sám nadělal, sám sedl, angažovali někteří politici. V jejich symbolickém čele je nezávislý senátor Štetina, kdysi mediální bojovník proti bezpráví a násilí v širokém světě.

Ten se soustavně vyjadřoval v duchu prvního odstavce: jeho vlastní laické hodnocení je nad veškerá fakta. V Lidovkách sepsal před časem filipiku proti Čunkovu vydání, z níž budu citovat.

a) "...jsou-li okolnosti zkoumaného trestného činu zpolitizované, je imunita uplatnitelná." Zpolitizování, milý nezávislý senátore, nespočívá ovšem automaticky v tom, že se případ týká politika. "Zpolitizování" není právní termín, ale obecné označení jisté situace, na němž se přirozeně nemusí hodnotitelé dohodnout.

b) "Hlasováním proti vydání jsem chránil nikoliv občana Čunka, ale institut senátor Čunek, ohrožovaný se zřejmým politickým úmyslem." A tady je vidět nepopiratelné zpolitizování: zatímco do té doby šlo o podezření vůči občanovi-politikovi, Štětina občana odřízne a chrání jen politika.

c) "Pro celý případ je důležité, že ani imunitní výbor, ani veřejnost, ani novináři nevědí, kdo byl oním načasovaným udavačem, který měl zjevnou snahu zabránit Jiřímu Čunkovi, aby postoupil ve své politické kariéře." Inu, zřejmě proto, že senátor vychází z mylného předpokladu jisté a zaručené existence onoho "načasovaného udavače". Jenže co když neexistuje?

d) "Jedno však je zde nad slunce jasnější: datum udání na senátora Čunka svědčí o snaze jej politicky znemožnit a zlikvidovat v politickém postavení." A tady je princip Štětinova jednání: nezvratitelné přesvědčení, víra, jistota. Datum. Dnes, ve světě plném nejrůznějších událostí, výročí atd., je jen těžko najít den, kdy se nic neděje. To za prvé. Za druhé když se někdo během pár týdnů vyšvihne z neznámého starosty malého města na senátora+šéfa partaje+vicepremiéra, je jen přirozené, že zájem o něj vybudí mediální zájem, sbírání informací a v důsledku toho objevení různých zajímavostí. Vždycky, když se začnu zajímat o něco, o čem jsem do té doby nevěděl, přijdu v souvislostech na fakta, o kterých jsem předtím neměl ve vazbě na objekt zájmu ani potuchy.

e) "Za nejvážnější doklad politizace kauzy považuji fakt, že byl dozorováním kauzy senátora Čunka pověřen na přerovském státním zastupitelství Mgr. Radim Obst, který byl zásadní součástkou politického spolčení v proslulé kauze Vladimíra Hučína." To je ovšem paranoia - onen pán sice svou účastí v kauze zřejmě radost Čunkovi a jeho zastáncům neudělá, ale to by neudělal ani v případě vyšetřování druholigového politika.

f) "Nic není dnes pro stabilitu vlády důležitější než znát pravdu o Jiřím Čunkovi a jeho státnímu zástupci Radimu Obstovi. O prvním víme hodně, o druhém málo." Tady se pan senátor hrubě mýlí a sám to ve svém článku dokázal, když se o Obstovi a jeho skutcích obšírně rozepsal. O Čunkovi, míněno o původu jeho peněz v návaznosti na podezření z braní úplatků, víme velice málo. I díky jemu. Zejména díky jemu. Proto je důležité, nejen pro stability vlády, znát pravdu i o něm.