Stranické programy jsou bez idejí, chuti a zápachu

Svět se za posledních pět let dramaticky změnil, a abychom si ujasnili, kam se má naše země ubírat, je nezbytné vést zásadní diskusi nad zásadními tématy. Proto potřebujeme politiky schopné pohledu dál než jen do nejbližších voleb.

Střet stran o voliče před těmito předčasnými volbami se zdá poněkud nemastný a neslaný. Možná je to dáno kontrastem bouřlivě hlasitých skandálů, za nichž padla Nečasova vláda, a hlukem při uloupení politické moci prezidentem Zemanem.

Přesto by volič čekal alespoň nějaké programové priority, aby si udělal obrázek.

Když ne o tom, koho bude volit, tak alespoň o tom, co ho čeká po volbách, které mají dost jednoznačné favority. A především chybí výrazná programová diskuse, která se zredukovala na nudné televizní a rozhlasové panely.

Krade se méně

Užitečnější by bylo všimnout si i něčeho jiného, než jen monotónního překřikování, kdo je kmotrovská partaj a kdo s kmotry doopravdy zatočí. To totiž opravdu není ten nejzásadnější problém naší země. Více než o politické záležitosti je v této věci to o policii, která tak nějak pořád ne a ne fungovat a pochytat ty, kteří opravdu něco ukradli, a dostat je za to před soud. Nahradit je Janou Nagyovou, která přes to, jak byla často nepříjemná a arogantní, rozhodně není "capo di tutti capi" čili hlavou zlovolných mafií.

Krade se po pravdě mnohem méně než dříve. A to proto, že to už nejde, jako třeba v případě Lesů České republiky, kde po zavedení nového systému tendrů narostly zisky ze stamilionů na miliardy, tedy desetkrát.

Nebo proto, že není co, jako je tomu u dopravních staveb či v pražském rozpočtu, kde je prostě prázdná kasa. Plané řeči o kmotrech tuto zemi k lepšímu nezmění.

Bylo by proto asi dobře, kdyby se páni politici trochu pochlapili a řekli konečně jasně, co s tou zemí hodlají dělat, když už si myslí, že je potřeba něco dělat.

Stát bude opět bytnět

Trochu zřetelné je to u ČSSD. Musel by se stát asi zázrak, aby hegemon levice nestavěl tentokrát vládu. Duši ekonoma a liberála to však moc nepotěší. Zvláště když se dočte o zvyšování daní občanům i firmám. To však není na tom programu v tomto okamžiku nejvíce znepokojující. Tím je návrat přesvědčení, že stát umí opravdu s penězi hospodařit lépe než privátní subjekt. Odmítání vlastního spoření na stáří a nekritické preferování státního systému penzí, který není schopen zajistit dlouhodobě slušnou existenci seniorům, je jen jedním z projevů. Podstatnější je, že strana chce budovat státní komerční banku poskytující běžné bankovní služby. Jak Sobotka a spol. přišli na to, že státní bankéř je lepší než privátní, vědí asi jen oni. Je to však dost zvláštní, když to byla sociální demokracie, kdo v Česku zprivatizoval bankovní sektor. Paternalismus ze socialistického programu čouhá ze všech stran v neobvyklém rozsahu i v podobě různých regulací a zásahů do tržních cen vody, energií a tak dále.

Kupodivu pravicové strany tenhle návrat starého sociálního demokratismu ve střihu padesátých let minulého století pranic nevnímají. Jako by k tomu neměly co říci.

ODS vůbec působí zatím hodně bezradně. Jistě je to tím, že ve vládě dělala věci, které dělat neměla a vlastně ani dělat nechtěla.

Jenže s tím, že občanští demokraté uhájili paušály živnostníkům, se vystačit nedá.

TOP 09 sice zkritizuje všechno, poctivě hájí svou politiku v posledních letech, ale nějaký nápad, který by chytil pravicového voliče za srdíčko a přitáhl ho k urně, taky chybí.

Andrej Babiš chce aspoň snížit DPH na potraviny, čemuž lze rozumět, když je jejich zdaleka největším producentem v zemi.

Bez diskuse

Na rozdíl od jeho hnutí ANO u Zemanovců volič moc neví, čí zájmy tahle parta hájí. A co mohou udělat s ekonomikou, je jedna velká neznámá. Jen zasvěcení tuší cosi o zázemí severomoravského kapitálu a jeho představách o světě, kde se mu bude dařit.

Po rozhovoru MF Dnes s Václavem Klausem to skoro vypadá, že v této zemi je schopen vyprovokovat nějakou ostrou, opravdu politickou a ideově vyhraněnou diskusi jeden jediný člověk. A to není vůbec dobře. Svět se za posledních pět let opravdu dramaticky změnil, a abychom si ujasnili, kam se má tahle země ubírat dál, je nezbytné vést zásadní diskusi nad zásadními tématy. Proto potřebujeme politiky schopné hlubší úvahy a pohledu dál než do nejbližšího termínu komunálních voleb. Takoví zatím nejsou vidět.

MfD, 5.10.2013

Autor je šéfredaktor týdeníku EURO