POLITIKA: Švejnar jako vizir
Nevýhra byla důstojná, volba byla složitá, soupeř vyhrál jen za pomocí přeběhlíků.
Nevýhra je termín spíš paroubkovský, než klausovský, ale nešť. Švejnarova prohra ovšem byla značně nedůstojná, a to především díky způsobu, jakým se jí snažil jeho tábor za jeho blahosklonného přihlížení zvrátit. Přirovnáno ke sportu, za celou dobu hry nevystřelil na soupeřovu branku, neodpískané fauly inicioval rozhodčí z jeho vlastního klubu a chlubí se prohrou jedna nula.
Nejsem zklamaný, ukázalo se, že mám velkou podporu mnoha občanů, získal jsem ji rychle, až jsem byl překvapen
Není divu. Na stranu vybraného Antiklause se automaticky postaví všichni Klausovi odpůrci. Jan Švejnar měl obrovskou podporu „veřejnoprávních“ prostředků, tradičně poskytovanou každému z okruhu Václava Havla. Například o iniciativě „Volím Klause“ se Česká televize zmínila teprve v souvislosti se vznikem protiiniciativy „Volím Švejnara“, prezentované v prime-time. Švejnarova spanilá jízda po republice byla snímána v rozměru přátelských návštěv státníků Tábora míru neblahé paměti a se servilitou naprosto srovnatelné úrovně. Osoba Marťana Švejnara navíc umožňovala každému projektovat do jeho osoby vlastní ideál – jak se naposledy podařilo Václavu Fischerovi. S volbou a jejím úspěchem nebo neúspěchem to nemělo ovšem nic společného.
Soupeř vyhrál jen s pomocí přeběhlíků - já jsem nabízel větší férovost, otevřenost
Zajímavý kontrast. V rámci férovosti a otevřenosti není místo na vlastní, otevřeně projevený názor volitele.
V prvním kole první volby to bylo vyrovnané, vždy bylo otázkou, jak se zachovají komunisté, kdyby se rozhodli pro mne, tak by se daly získat i další hlasy původně nerozhodnutých volitelů.
Hlasování komunistů bylo zřetelné a transparentní a komunisté se chovali přesně podle svých vyjádření. Zrovna tak mohl povzdechnout, kdyby mi dalo hlas třicet senátorů z ODS, vyhrál bych v prvním kole! Na kdyby má lidová moudrost řadu vyjádření! Švejnar nikdy nemohl počítat s hlasy komunistů v třetím kole. Jestliže Paroubkovi věřil, že je nakonec zmákne, věřil špatně.
Některé hlasy pro Klause byly „nakoupené“. Nemám proto důkazy, ale věřím tomu, psali to v novinách a říkali v televizi, podivné osoby se plížily kuloáry!
Není to spíš tak, že řada volitelů mimo ODS prostě měla svoje důvody, proč preferovat Klause před Švejnarem? Proč si myslí, že nikdo mimo ODS nemůže volit Klause proto, že ho považuje za lepšího? V tomto případě spíše zloděj křičí známou větu. Vzpomeňme na blokování třetího kola první volby předsedou sněmovny Vlčkem až do doby, než se švejnarovcům podařilo o jediný hlas zvolení Václava Klause zabránit – a zase za blahosklonného mlčení férového kandidáta.
Mělo smysl budovat koalici proti ODS od komunistů k antikomunistům? Ano mělo! Byl to vzkaz pro voliče! Je smutné, že se pro mne komunisté nerozhodli, byla by to správná volba. Tím, že pro mne nehlasovali, nerozhodní se přiklonili ke Klausovi. Ukázali, že zatím nejsou plně schopni se integrovat do české politické scény. Minule zvolili Klause přímo, tentokrát nepřímo!
Ano, to již jednou řekl. Komunistickou státotvornost měří podle toho, jestli jej KSČM podpoří. Buď vrchol sebestřednosti nebo pořádné pokrytectví.
Pro pořádek, komunisté byli ochotni hlasovat pro Švejnara za podmínek, odkud vedla přímá cesta k přechodu zelených do koalice s KSČM a ČSSD. Je, samozřejmě, možné, že by tato perspektiva posílila vůli opačného konce možných Švejnarových volitelů zvolit této koalici rovnou presidenta, osobně o tom spíše pochybuji. Přesto i vzkaz – zvolíte-li mne, zařadím vás mezi státotvorné strany, nejméně jako ODS, je velice silný a žádný jiný kandidát mimo KSČM se toho doposud neodvážil. Komunisté to z důvodů vlastních přečetli jako straky na vrbě.
Nejsem kandidátem žádné strany, president si demagogicky vymýšlí!
Na to, že byl nejdříve přijat jako kandidát tří havlovských uskupení a poté přijat jako koaliční kandidát havlovců a socialistů, je to velmi rezolutní tvrzení. Zvláště tehdy, když mimo tento koaliční rámec prakticky nezískal žádný hlas. Naopak, řada lidoveckých politiků do té doby známá svojí přítulností k dávnému čtyřkoaličnímu projektu a Špidlově „velké koalici“, dala přednost Klausovi.
Klaus se chová, jako Don Quijote, ale jeho kvalit nedosahuje. ODS potřebuje překlenout kult Klausovy osobnosti.
Co zkusit senátora, ministra zahraničí, eurokomisaře, … ? Začnu obecněji, chci pokračovat ve veřejném životě, prosazovat ty hodnoty, do politické strany née, já jsem nadstranický. Co udělám se ještě uvidí!
Bez komentáře. Nejlépe si to přečíst! Jo, a paní Švejnarová se učí česky. Umí minulý a budoucí tvar slovesa být a písničku Čobogaj nebogaj.
