P. Rada 24.1.2022 9:37

"Neodolatelné" je v prostoru NPŠ zejména tzv. rezonanční dřevo jehož cena je na trhu nejvyšší. Zdrojem jsou ale zejména pomalu-rostoucí homogenní geneticky původní smrky v prvém ochraném pásmu.

Chtivostí těžařů lze tedy vysvětlit právě ty nejextrémější střety s ochránci uvnitř kůrovcově napadené obasti. Lesnické zásahy by totiž tehdy byly daleko adekvátnější na rozhraní s relativně zdravými dřevoprodukčními porosty a nikoli v centru NPŠ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 24.1.2022 10:02

koukám, že každá blbost dobrá. A jak to rezonuje. To myslíte vážně, že těžba stromů pro výrobu hudebních nástrojů by zničila Šumavu. Vždyť jenom to, že takový strommusí být hodně starý a velký s kvalitním dřevem znamená, že je třeba nechat dorůst mnoho stromů, ze kterých se pak vybere ten nejvhodnější.

A ty kecy o dřevařské loby. Ano, pěstovala tam smrky a těžila, ale asi se snažila o nějakou udržitelnost, když byla Šumava i po staletí této praxe hodna vyhlášení za Národní park.

Pokud tam chtěl někdo smíšený les (a já s tím souhlasím), měl Šumavě pomoci s listnáči a ne, že ji nechá sežrat a pak se bude chlubit (asi se bojí, aby nebyl obžalován z miliardových škod), že se obnovuje. Ovšem chlubí se smrkovým houštím, tedy opět monokulturou. kdyby se prováděla běžná záchranná těžba při výskytu kůrovce a na paseky se sázely listnáče, mohla mít Šumava už i 30 let staré stromy a pomalu se mohlo přejít na přirozený vývoj, kdy smrk by stále ubýval neb by už byly k dispozici semena vzrostlých listnatých stromů. Nyní se můžeme dočkat keců, že na Šumavě je smrková monokultura ve druhé verzi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.1.2022 10:18

Račte si uvědomit rozdíl ve velikosti a významu RŮZNÝCH lokalit. Prvé zony NPŠ mohou být těžbou skutečně nevratně poškozeny protože zde zůstávají růst geneticky odlišné klimaxové smrčiny a bývá zde nejtenčí a tedy nejzranitelnější půdní profil.

Něco výrazně jiného reprezentují níže pložené spíše dřevoprodukční lesy geograficky podstatně rozsáhlejší oblasti Š. kde byla v minulosti po kalamitě 1870 vysázena sadba representující celé Rakousko-Uherské mocnářství.

Obnova vrcholových partií kde se netěžilo je dnes neokecatelnou/viditelnou realitou.

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/obrazem-podivejte-se-jak-se-lesy-obnovuji-bez-zasahu-lidi/r~b53e5fa4c4da11e9ab10ac1f6b220ee8/

Budeli ale klima-změna dál pokračovat s dnešní razancí - tedy jako dlouhodobý lidský zásah - pak i o zdravé budoucnosti těchto porostů pochybuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 24.1.2022 10:37

Prosím, vynechte ty rozbory a výlety do historie, prostě tam byla všude smrková monokultura z historických příčin u nás v ČR jedna z "nejhodnotnějších"a když se usoudilo, že je nežádoucí, tak se mělo Šumavě pomoci se výměnou druhové skladby aspoň na 50% rozlohy. Pak snad by mohla být na místě bezzásahovost. A pro pana Haška. no jasně, že se vyskytují enklávy kolem přirozeného zdroje ne smrkových semen, ale je faktem, že takové žaludy a bukvice létají vzduchem na mnohem menší vzdálenosti než smrková semínka. pro mne ta cenaza tento postup je prostě moc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

G. Onion 24.1.2022 11:49

Kdy jste byl na Šumavě? Jestli vůbec někdy.

Ten váš odkaz se vůbec netýká vrcholových partií, Plešné jezero není vrcholová partie. Byli jsme v roce 2018 na Trojmezný a Plechý, obojí přes 1300 m.n.m. a tam se příroda ještě nevzpamatovala z gradace kůrovce v roce 1999, právě díky hnutí duha a těch deprivantů co se kurtovali ke stromům. Téměř dvacet let a sem tam trocha náletů a hlavně traviny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.1.2022 12:45

Jak deprivant spíše sám reagujete. Pokud jde o protesty proti ilegálnímu používání chemie a těžbě v prvých zonách - a na druhou stranu policejní represe.. - tak to řešil soud s dost jednoznačným rozsudkem.

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2773112-cast-odpurcu-kaceni-na-sumave-uspela-u-ustavniho-soudu-postup-policie-nebyl

• reagovat
• nahlásit příspěvek

G. Onion 24.1.2022 14:32

Zeptam se znova. Byl jste někdy na Śumavě? A pokud ano, tak kde?

Jinak už několikrát vás tady upozorňovali abyste si vždy ten odkaz přečetl než ho sem vložíte. Je to marný, je to marný a je to marný.....

ten váš odkaz řeší jen a pouze zásah policie na těch ekoteroristech, nic víc. Navíc existuje rozsudek soudu, že ty akce těch ekoteroristů byly protiprávní, vy deprivante.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Červený 24.1.2022 15:29

Ale vzpamatovává se zdárně. Dokladem jsou právě vrcholové parte kolem Třístoličníku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 24.1.2022 10:19

Neroste tam smrková monokultura. Tedy tam, kam traktory nemohou a nestíhá se to. Za dotace.

Jeďte se mrknout. Pečuji o kus území ČR. Občas si vzdychnu, jestli by pro přírodu nebyl nějakej prášek na spaní, brom ....... . Že bych jako měl chvíli leháro.

Roste to jak vzteklý. A bílobotičkáři mluvějí, že Šumava zahynula. Asi už dvacetkrát za dvacet let.

Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 24.1.2022 9:12

Už na tom pracují delší dobu !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 24.1.2022 9:15

Myslím si, že by "místama měla nějaká příroda zbejt", pane Navrátile.

Nejsem ekologista, jsem sedlák-amatér, který to také neseká a neudržuje na svých pozemcích "všude do mrtě". A tragédie se nekoná, roste to jako divý???

Zuří politický boj. Příroda kouká. Kouká a občas nám něco provede, aby nás malinko přivedla k rozumu. A Pithart je z toho vykulenej. Ostatně ten byl vykulenej vždycky. A ze všeho.

Neřídil bych se kecama Pitharta a všude bych neviděl jako žádoucí překližkovej les v řádkách jako zelí. Toť vše, z mojí strany.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 24.1.2022 9:54

Souhlasím s vámi a proto také píši "ekologisté" a ne ekologové. Ekologisté jsou věrozvěstové zeleného náboženství a se sedláckým rozumem nemají nic společného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 24.1.2022 10:20

Beru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 24.1.2022 9:13

1*

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. M. 24.1.2022 9:25

Kecy v kleci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 24.1.2022 9:35

Kolik výměry "přírody" vlastníte? Pečujete o to. Vidíte to růst. I hynout. A nově růst. A ............. A ..............

Zatím tady blbě, klecovitě plkáte.

Myslíte, že bláto na Šumavě způsobuje tyfus a padlý strom je jedovatý až v Praze??? Píťa si to myslí, Jirsa hodně taky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 24.1.2022 9:36

Ano, hloupost má více barev.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Uzel 24.1.2022 12:41

Je duhová...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.1.2022 8:35

Německý model je o menší chtivosti, větším nadhledu, beztendrovém tedy operativnějším hospodaření, upřednostnování bezzásahovosti... Ale i o trochu jiných klimatických podmínkách s větší srážkovostí na jejich jihozápadní straně Šumavy či o menší zátěži kyselou depozicí která zejména v dobách inverze která daleko častěji postihuje český dolík.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fráňa 24.1.2022 8:47

Člověče vy si krásně protiřečíte. Německé lesy tolik nezasažené kyselou depozicí, lesy na území s více srážkami a operativnějším hospodařením, zdecimoval český kůrovec úplně stejně jako naše lesy. Takže kecáte, že za to může klima, sucho a kyselo. Prostě jeden Bursík od zelených, podělal co mohl, když prosadil, že se napadené stromy nebudou kácet. Tečka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 24.1.2022 9:14

A ještě mu bylo tleskáno mnohými málem vestoje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.1.2022 9:24

Pane Fráno jaksi "kecáte". Věcněji dění na Š. popisují odkazy:

https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ucinky-kyseleho-deste-na-lesni-a-vodni-ekosystemy-1.pdf

https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/les-v-cislech-sumava-bude-stale-plna-smrku-20200415.html

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jaky-les-vytvareji-spontanni-procesy-na-sumave

Kůrovcová kalamita která postihla nedávno zejména moravské lesy nezačala polomem po orkánu ale dominantně suchem které gradovalo ve východní části republiky. Naopak např. Slavkovský les, který přímo sousedí se Šumavou i Německem ale zůstal relativně zdravý. To právě souvisí s jiným vývojem srážkové bilance.

https://www.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2020/TZ_sucho_duben%202018_2020.pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.1.2022 8:30

Ano v situaci kdy člověk dál velmi intenzivně ovlivnuje komplexní okolí může být pojem "bezzásahovost" sám o sobě velice paradoxní.

Daleko hlubší problém tkví v nepoměřování velikosti alternativních dopadů a tkví dokonce i v tom, že značná část lidských zásahů hnaná laxností, únavou a jinde až vidinou chtivosti po zisku, může být až extrémě kontraproduktivní.

Příkladem budiž odtěžení dřevní hmoty na příliš velkých plochách s nízkým půdním profilem, které dlouhodobě navozují následnou erozi - nebo společné skladování kůrovcového a polomového dřeva uvnitř porostů spolu s jeho následným rozvozem do daleka....

Takovéto nejkřiklavější kontraproduktivní lesnické zásahy lze žel fotograficky doložit i s posledních let. Oproti nim může být laxní bezzásahovost požehnáním - a také naopak. Je třeba umět konkretizovat případ od případu - čemuž se autor vyhnul a v některých případech interpretačně až lhal. Viz autorovo tvrzení:

..."Po nástupu Jana Stráského a Jiřího Mánka se znovu les proti kalamitnímu šíření kůrovce začal chránit, což kůrovcovou kalamitu zastavilo."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Poláková 24.1.2022 9:05

No pane Rado, už jste se to naučil trochu obalit mlhou, ale stále v tom vidím tu ideu 90-tkových ekoteroristů: Ještě by na tom prodeji dřeva někdo vydělal, ať ho raději sežere kůrovec!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Poláková 24.1.2022 9:10

...omlouvám se za chybné jméno, my si se ženou často vyměníme notebook....

• reagovat
• nahlásit příspěvek