Rozhodující strany jsou nuceny věnovat se spíše vnitřním záležitostem než soupeřům

Tahle volební kampaň je vážně podivná. Ne že by chyběly absurdní sliby a plány. Nejčerstvější zemanovská vějička vlaků mimo špičku zadarmo přichází v situaci, kdy kraje nemají na úhradu prokazatelné ztráty a ruší se rychlíky, a vypovídá o schopnostech "odborníků" SPOZ. Také fungl nová státní banka ČSSD, která má pomoci podnikání v době, kdy jsou úvěry pro malé a střední podniky nejlevnější v historii, musela být plodem opravdu hlubokého uvažování a bádání. Naopak slib zrušení daně z převodu nemovitostí pro mladé pořizující si první bydlení byl zase zřejmě vymyšlen příliš rychle a nikomu v ODS nedošlo, že oranžový Senát vzápětí daňovou novelu, jejíž součástí byl přenos daňové povinnosti z prodávajícího na kupujícího, zabije jako ováda na holém pupku.

Na rozdíl od kampaní minulých však postrádáme opravdové názorové střety o to, kam má Česká republika po volbách směřovat. Rozhodující strany jsou totiž nuceny věnovat se spíše svým vnitřním záležitostem než volebním soupeřům. Asi nejbizarnější je situace u Zemanovců po ostrém střetu hradního křídla Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého s mytickým zákulisním hráčem Miroslavem Šloufem, za nímž se zvedla stará parta, která v politice umí opravdu chodit. Tohle musí Miloše Zemana asi hodně bolet, protože zdánlivě jasný postup do sněmovny a očekávaný podíl SPOZ na vládě se rozplývá v podzimní mlze. Voliči levice hledající silnou a pevnou ruku tatíčka Zemana jsou schopni překousnout i větší než malý majetkový delikt svých vyvolených, ale nedokážou se vyrovnat s tím, že si pánové neumějí doma na dvorku udělat pořádek.

Napětí ve SPOZ musí vyvolávat paniku i u zemanovského křídla v ČSSD kolem Michala Haška, která si již s některými představiteli SPOZ dělí ministerská křesla a ještě se u toho nechá načapat ve značně frekventovaném hotelu Augustine na Malé Straně. Bohuslav Sobotka se tomu musí smát a za břich se přitom popadat. Na druhou stranu za volební výsledek ČSSD nese odpovědnost on a skutečnost, že při současné krizi pravice nemá ČSSD alespoň čtyřicet procent volebních preferencí, je projevem bezzubosti.

Sobotka navíc musí s obavami pozorovat, co se odehrává na Ostravsku, protože za zpackanou privatizaci přes Viktora Koláčka ke Zdeňku Bakalovi a jeho společníkům nese bezpochyby rozhodující díl odpovědnosti. Když k tomu přičteme soudní projednávání socialistických kandidátek, měli by v restauraci Hybernia v Lidovém domě s objednáváním šampaňského ještě chvíli počkat.

Za menší pozornosti médií se zrcadlí levicový příběh i v pravicové ODS. Volební výsledek je uvnitř strany padající do propasti vnímán spíše jako odrazový můstek pro střet na volebním sněmu, který bude vybírat nové vedení partaje. Martin Kuba se snaží řídit kampaň tak, aby se příliš neobjevovaly tváře kandidátů, kteří by mohli udělat nějaký lepší výsledek. Twitterovský ptáček kandidovat nebude. A zejména ne tvář jeho hlavní soupeřky Miroslavy Němcové, od níž se očekává v Praze alespoň náznak návratu ke dřívějším volebním výsledkům. Zatímco Kuba aby se na jihu Čech bál vykroužkování. Výrazných osobností na kandidátce za ním je poměrně dost a postupujících do sněmovny bude málo.

A tak když si odmyslíme komunisty čekající na svůj obvyklý příděl hlasů, předvádí tradiční politický boj jen TOP 09 s Babišovým Ano. Je to také sice zatím omezeno jen na problém Babišovy údajné spolupráce s STB, ale to je pro pravicového voliče docela výrazné téma a miliardářovo nejslabší místo. Mimochodem o existenci svazku, jehož pravost Babiš popírá a soudí se kvůli tomu se slovenským Ústavem paměti národa, informoval poprvé týdeník Euro zhruba před dvěma lety a vysloužil si tak miliardářovu úpornou nenávist.

Nicméně nejžhavější část kampaně nás teprve čeká. A bude důležitější než kdy jindy. Zatímco při minulých volbách byly čtyři pětiny voličů rozhodnuty dlouho dopředu a v posledních dvou týdnech se hrálo jen o pár procent, která nakonec rozhodovala, letos je situace zřejmě obrácená. Většina voličů se rozmyslí takřka až za plentou. Bookmakerům, kteří budou vypisovat sázky na volby, tentokrát není co závidět.

Týdeník EURO 39/2013,23.9.2013