Společnými znaky každé sekty bylo vždy velmi úzké vedení, nejlépe jeden osvícený guru, eklekticky vytvořená ideologie a poměrně malé společenství členů, neboť to se lépe ovládá a manipuluje. Lidé se v tomto společenství cítili v bezpečí, utvrzovali se ve své pravdě a vnější svět byl pro ně oblastí zla a špatností.

A protože museli žít i v tom vnějším světě, tak se navzájem kontrolovali a sledovali, zda zůstávají věrni svým ideám. Téměř stoprocentním doprovodným znakem každé takové sekty byla ekonomická stránka. Lidé odevzdávali sektě své majetky, úspory, prodávali auta a byty, v lepším případě platili desátky až padesátky. A to vše do rukou gurua. Někdy se také stali lacinou výrobní silou v podnikatelském projektu gurua.

Většina těchto sekt je již minulostí, zanikly po několika málo letech, rozpadly se i kvůli odpadlíkům, kteří potom dosvědčovali poměry v sektě a domáhali se, většinou marně, návratu svého jmění, které do sekty vložili. Dlouze by se dalo vyprávět o psychických následcích, ztrátách zaměstnání, rozpadu vztahů a rodin apod.

Podobnost s nejmenší parlamentní stranou Věci veřejné není náhodná. Již delší dobu se toto přirovnání vnucuje a současně napovídá i o jejím budoucím osudu. Před námi však vyvstává jiná otázka: je možné, aby na takto eklekticky vytvořeném politicko-populistickém subjektu stála nejenom vláda, ale celé politické směřování naší společnosti?Vláda stojí na třech pilířích, pokud je jeden pilíř vratký, naskýtají se dvě možnosti, a to zbourat stavbu a začít znovu (pokud nám to investor, tedy lidé ještě povolí), nebo, jestliže je nám líto z nějakých důvodů bourat, můžeme stavbu ještě podepírat, udržovat, ale rozhodně nemůžeme stavět výš a výš.

Doporučuji zbourat, neboť to, co chtěla vláda stavět výše, bylo stejně jenom pro ty již výše postavené a ostatní by se tísnili v přízemí se strachem, kdy to na ně spadne. Neboť stavět se dá jenom s dobrými staviteli, kteří nečekají na provizi, a s kvalitním materiálem, jehož cena není nadhodnocena, byť o pouhých deset procent.

Není možné prosadit dobrou věc na špatných základech a ještě k tomu ve zkráceném řízení. Není možné stavět budovu důchodové reformy, když většina lidí do ní nechce vstoupit. Dobré věci se tvoří pomalu, někdy s potem na těle a za pomoci těch, kterých se dotýkají.

Právo, 18.5.2011

Autor je poslanec za ČSSD a bývalý ministr vnitra