Demokratická opozice, zejména lidovci, se zle pustila do komunistů kvůli jejich obratu ve věci stavebního zákona. Třešničkou na dortu je tvrzení o tom, že vláda protlačila zákon silou.

V poslanecké sněmovně existuje jasné rozdělení na strany vládní, opoziční a strany, které kabinet Andreje Babiše tolerují. KSČM dlouho vládu podporovala na základě smlouvy s hnutím ANO, nyní kabinet podporuje i bez této smlouvy.

Vláda připravuje zákonné předlohy a je velmi pravděpodobné, že většina vládních zákonů projde díky hlasovacím poměrům ve sněmovně. Kdyby nedokázala své zákony prosadit, neměla by podporu ve sněmovně. Opozice se ji nedávno pokusila svrhnout, nicméně komunističtí poslanci „hlasovali nohama“, a opozice potřebné hlasy pro svržení vlády nezískala.

Stavební zákon budí vášně již delší dobu. Zřízení Nejvyššího stavebního úřadu má podle vlády zajistit zkrácení lhůt pro získávání stavebního povolení zejména pro velké stavby. V Senátu PČR stavební zákon neprošel a hlasovali proti němu dokonce i senátoři zvolení za vládní strany. Poslanecká sněmovna tak musela senátní veto přehlasovat minimálně 101 hlasy a to se vládě podařilo. Pro vládní zákon nakonec hlasovalo 104 poslanců, pro byla tentokrát i většina komunistů.

Lidovci se proto do komunistů obuli a například předseda poslanecké klubu KDU-ČSL Jan Bartošek to vzal od lesa: „Komunisti, co čin, to zločin, co slovo, to lež. Chytli jsme vás při lži. V zákonu se nic nezměnilo. Najednou vám nevadí, že budou lidé bydlet v dírách,” prohlásil.... Výtky lidovců zvedly z lavice několik komunistických poslanců. „Platí také: co lidovec, to pitomec,” reagoval Ondráček. „Mě může urazit jen inteligent,” opáčil mu lidovec Pavel Bělobrádek.

V reakci na Bělobrádkovu poznámku lze konstatovat jen to, že co se inteligence týče, nemají si komunisté a lidovci co vyčítat. Ale vážně. Nový stavební zákon má jeden jediný cíl – urychlit stavební řízení liniových staveb, která trvají s obstrukcemi ekoteroristů často desítky let. Určitě nepomůže těm, co se rozhodli stavět rodinný dům. Doufejme, že v tomto případě se alespoň situace významně nezhorší. Mantra digitalizace v záležitosti liniových staveb opravdu nepomůže. Problém je přeci v tom, že když si někdo postavil hlavu, blokoval stavbu dálnice desetiletí. Příklady jsou notoricky známé – dálnice u Hradce Králové nebo dálnice u Tábora. Dodnes je úsek u Tábora „ve stavbě“. Pokud nový stavební zákon tyto potíže odstraní, jenom dobře.

Zda nový „superúřad“ splní to, co od něj vláda očekává, se uvidí. To, že vznikal v kooperaci s Hospodářskou komorou, což bylo demokratickou opozicí také kritizováno, mi až tak nevadí. Opozice poté vykřikovala, že tento zákon po převzetí moci zruší (opět „silou“?). Nejprve je ale právě nutné onu moc ve volbách získat. A to nepovažuji v případě opozičních koalic vůbec za jisté.