29.3.2024 | Svátek má Taťána


POLITIKA: Stát se odpařil už před patnácti lety

3.7.2017

S blížícími se volbami je opět předmětem zesílené kritiky územní členění státu, kompletně legislativně založené vládou Miloše Zemana v létech 1998-2002. Návrhy všech zákonů pocházejí z dílny ministerstva vnitra tehdy řízeného Václavem Grulichem a zaštiťovala je jeho náměstkyně Yvonne Strecková, oba s historií dlouholetých členů KSČ. Strecková dokonce v délce 37 let. Krajské zřízení tak fakticky kopíruje Gottwaldovu reformu z r. 1949, která opustila staleté tradice zemské správy, a neúměrně vysoký počet krajů nesrovnatelné velikosti je obrovskou komplikací v mnoha směrech. Jen dva příklady:

Směšně malá velikost některých krajů zakládá diskriminaci malých volebních stran při volbách do Poslanecké sněmovny, kdy kraje jsou současně kraji volebními, když k zisku jediného mandátu zdaleka nestačí zisk zákonného kvora 5 % hlasů, ale mnohdy ani zisk 10 % hlasů.

Evropská komise se s takto malými kraji odmítá bavit a evropské dotace jsou přidělovány jednotkám zvaným NUTS II, které tvoří zpravidla dva sloučené kraje. Jak je obtížné dosáhnout konsenzu zastupitelstev, ukazují současné problémy v čerpání dotací. Přitom požadovanou velikost NUTS II splňovalo dosud platné krajské uspořádání z r. 1960, podle kterého stále funguje např. soudní soustava.

Otázkou je, zda pro tak malý stát, jakým ČR je, mají smysl územní samosprávné celky bez práva vybírat vlastní daně.

Daleko šílenější však byla územní reforma na nejnižším stupni o dva roky později, která rovněž fakticky kopírovala soustavu okresních národních výborů z Gottwaldovy reformy 1949, do kterých však, na rozdíl od současnosti, alespoň formálně, probíhaly obecné přímé volby. V současné době je diskutována potřeba nezávislosti státní správy a nefunkčnost nedávno schváleného zákona o státní službě. Nezávislá státní správu tu přitom existovala od r. 1990 do roku 2002, kdy soustava Okresních úřadů se staletou tradicí perfektně fungovala a byla vítaným servisem pro 5 tisíc nejmenších obcí. Okresní úřady byly zejména z politických důvodů (když si ČSSD vyřizovala účty s některými jejich přednosty) zrušeny a částečně nahrazeny systémem územních obvodů s šíleným názvem „obec s rozšířenou působností“, kterými jsou ve všech případech města. V čele jejich úřadu, vykonávajícího státní správu pro desítky obcí, stojí starosta, který byl zvolen výhradně občany sídelního města. Střet zájmů je zde zcela evidentní.

Přitom při prosazování tohoto správního paskvilu se úředníci soudružky Streckové chovali hůře než za totality a jakákoli kritika navrhovaných změn ze strany úředníků, kterých se týkala, byla důvodem ke kárnému řízení, finančnímu postihu či ztrátě zaměstnání. Při současných politických turbulencích je šance na shodě politických reprezentací cokoli změnit téměř zanedbatelná, takže předstírání funkčnosti tohoto správním paskvilu nás čeká ještě dlouhá léta. Očekávat změnu od hrozící oligarchické ústavní většiny by bylo naivní. Dílo svého guru z Hradu měnit nebude. Občané budou nadále tápat v tom, s kým vlastně jednají; zda se státem nebo s obcí, a nebudou vědět, na koho si vlastně stěžovat. Přitom na Slovensku, které navazovalo na identickou legislativu, měli větší rozum a okresní úřady, se všeobecnou působností ve výkonu státní správy až na tu nejnižší úroveň, zachovali. A státní správa tam funguje nesrovnatelně lépe než u nás.

Autor je publicista