V senátorských a poslaneckých lavicích přibývá primátorů, starostů a dalších komunálních politiků. Vzkaz od občanů je zřejmý: Věříme těm, jejichž práci si můžeme doma osahat. Zatímco politici uhnízdění na centrální úrovni jsou vnímáni jako ti odtržení a stejně si dělající, co chtějí sami, tak lokální politické elity ještě elementární důvěru mají. Nejlépe ji pak dokáží využít při obsazování horní komory, kde v malých obvodech a při nízké voličské účasti o výsledku rozhoduje každý hlas ze zapomenuté vísky.

Velké partaje se na popularitě komunálních politiků dříve pouze vezly. Nyní je už nejen KDU-ČSL, ale i ČSSD posouvá ve svých útrobách do čelných pater. Pokud je nápor povinností neskolí, jsou nadějnou budoucností etablovaných subjektů. Stále je však dost komunálních politiků, kteří po parlamentních mandátech pošilhávají, leč klasických stran se ostýchají. Na jejich podporu se ustavují regionální politické struktury či rozličná uskupení nezávislých, jež spoustě z nich pomohla především usednout v Senátu.

Ovšem schopnost jedince prosadit se ve světě ostrých stranických loktů je mizivá. Aby získali technický a informační servis a zároveň mohlo dojít alespoň k základní koordinaci postojů, integrují se tito solitéři v senátních klubech. V současné době jednak v Klubu otevřené demokracie (kde s nimi ale pobývají i „těžké váhy“ jako Karel Schwarzenberg či Jaromír Štětina), zejména však v šestičlenném klubu Sdružení nezávislých kandidátů.

Jistou záštitu nad ním má strana SNK ED. Vznikla počátkem loňského roku sloučením ambiciózních a liberálně profilovaných Evropských demokratů a Sdružení nezávislých kandidátů, v jehož řadách zakotvili agilní „komunálníci“ napříč republikou. Dnes má jak sto dva starosty, tak ale i tři evropské poslance. První housle v SNK ED doposud hrály pražské hvězdy – exprimátor Kasl nebo europoslankyně Hybášková. Souviselo to s tím, že v hlavním městě byli ED dlouho druhou nejsilnější formací, ale také s přesunem části bývalých členů ODS do menších pravicových stran. Teď je situace jiná. Pražským celebritám, jež ne vždy zvládaly týmovou hru, odzvonilo a ke slovu přichází „venkov“.

Předsedou SNK ED se o předminulém víkendu stal náměstek královehradeckého hejtmana Helmut Dohnálek, zastupovat jej budou náměstkyně pražského primátora Markéta Reedová a Josef Martinic ze středních Čech. Ozvěna přinesla potlesk stratégů občanských demokratů. Všichni čerstvé špičky SNK ED to v komunální a krajské politice táhnou společně s ODS, čímž prý projevují tendence k jednomu pravicovému bloku. Dokonce i v Senátu se špitá, že „nezávislí“ zákonodárci tančí, jak ODS píská, a že například při prezidentské volbě bude příští rok stačit, aby se na ně Václav Klaus pěkně usmál.

Spolupráce bezpartijních komunálních politiků či představitelů SNK ED s Topolánkovou stranou je v mnoha ohledech logická. Vždyť ODS dominuje většině regionů. Pakliže „nemodří“ starostové v zájmu svých obcí, ale třeba i vlastních politických kariér kooperují s občanskými demokraty, lze to pochopit. Vidět v nich něco jako „pátou kolonu“ by bylo nespravedlivé. Na druhou stranu, grandiózním projektem SNK ED by mohlo být důsledné obohacování celostátní politiky úspěšnými a obecně přijatelnými místními lídry, byť by se možná časem vydali směrem k větším partajím. Stát se satelitem ODS by v takovém případě - vzhledem k polarizaci české společnosti – bylo nemoudré, ba kontraproduktivní.

Právo 17.6.2007