POLITIKA: Soumrak veřejných služeb
Česká pošta údajně „pozastavila“ proces rušení více než sto padesáti prodělečných poboček. Možná na týdny, možná na měsíce. A taky možná toliko do říjnových voleb, zvlášť když redukce pošt vymrštila ze židle šéfa lidovců Čunka a několik občanských demokratů v regionech. Vysocí státní úředníci a manažeři České pošty však už stačili dát nahlédnout do svých hlav. Veřejná služba jim nic neříká, obsluhování zbytkových, nerentabilních zákazníků je nezajímá. Házet likvidaci poboček na odcházejícího ředitele by ještě šlo, kdyby se nešuškalo o privatizaci České pošty a kdyby se ve vnímání veřejných služeb modrými ideology jednalo o výjimku.
Topolánkova vláda již sehrála zděšení z objevu, že zdravotní pojišťovny nikomu nepatří. Prý jsou dvě možnosti: znárodnit, nebo zprivatizovat. Své vlastníky, byť v podobě akciovek se státní kontrolou, mohou vyhlížet fakultní nemocnice. Další na řadě bude školství, pak třeba veřejnoprávní média. Nejlépe přece slouží soukromník!
Nepřekvapí potom, že se smráká nad pražským Masarykovým nádražím, stojícím na lukrativních pozemcích. České dráhy připomínají špinavý skanzen – náhodou, či úmyslně? Ústecký kraj loni předvedl, jak destabilizovat veřejnou autobusovou dopravu. Nebýt bystrých soukromých dopravců, s reklamou a sponzory v zádech, přemísťovali bychom se mezi většími sídly bezpečně a včas stěží. Leč ne vždy a všude je trh ochoten zaskočit za stát. Že lidé žijí i na vesnicích o desítkách obyvatel jej pramálo vzrušuje.
Jelikož rovný přístup k základním službám, jež jsou poskytovány ve veřejném zájmu, patří ke klíčovým právům občana EU, zvedl se v roce 2006 v celoevropském rámci odpor k privatizaci a liberalizaci těchto služeb. Odboráři ve spolupráci s částí zaměstnavatelských svazů poukazovali na potřebu zajištění veřejných služeb v přiměřené kvalitě a za dostupnou cenu. Mimořádný důraz byl položen na zdravotnické a sociální služby, na zásobování vodou a elektrickou energií a na služby pošt a telekomunikací. Kampak ale s evropskými trendy na naše neoliberály! Ti sice rádi listují Samuelsonovou učebnicí Ekonomie s předmluvou Václava Klause, nicméně pasáž o společensky užitečných veřejných statcích, které nelze efektivně ponechat soukromému podnikání, s elegancí sobě vlastní přeskakují. Dnes odepíší zdravotnictví či výstavbu dálnic, zítra rozvoj výzkumu nebo obranu země. Snad jen politické strany zůstanou transformace ušetřeny. Ty si leda mohou zprivatizovat sami jejich předsedové - kupříkladu Martin Bursík ví, jak na to.
Kde selhává státní výkon veřejných služeb, může vypomoci neziskový sektor. Kdyby však nekrvácel a exekutiva nezanedbávala programy čerpání jemu určené strukturální pomoci. Jak si v uplynulém týdnu postěžovali zástupci NGO, představuje stav čerpání z evropských fondů v současné době necelá tři procenta celkové sumy připadající na programové období 2007-2013. V České republice, která si naplánovala šestadvacet operačních programů, bylo dosud schváleno přes pět set projektů, přičemž registrovány jich byly tisíce.
Civilizovaná Evropa veřejných služeb nám podává pomocnou ruku. My po ní metáme cukrové kostky. Tlustého s Dalíkem pojí luxus vysoké nohy, veřejné služby nepotřebují. Ani rebelové Raninec se Schwippelem nevysvětlili svůj úprk z poslaneckého klubu ODS zhoršováním zdejší kvality života. Zelení z ní vyrobili pouhé heslo. A lidovecký strážce pokladny Kalousek při obhajování státního rozpočtu na příští rok bezpochyby objasní, že si kvůli globální finanční krizi musíme utáhnout opasky o další dírky. Rovnice „za odváděné daně – solidní veřejné služby“ přestává platit. Obětí z nejsmutnějších bude venkov. Bez hospod, pošt a zastávek. Zbývá už jen čekat, kdy církve rozprodají restituované kostely.
LtN, 39/2008
