POLITIKA: Sobotkova éra
Bohuslav Sobotka je na dosavadním vrcholu své politické kariéry. Po nepříliš přesvědčivém vítězství ČSSD v parlamentních volbách v roce 2013 sice dokázal ustát vnitrostranickou vzpouru a stát se předsedou vlády, nicméně tzv. haškovské křídlo čekalo – s podporou prezidenta Zemana – na svoji další šanci. Nahrávat jí měly Sobotkova neschopnost postavit se Andreji Babišovi a související pokles popularity sociální demokracie. Stávající předseda vlády a strany však byl schopen sociální demokraty v rozbouřené situaci vést tak, že mu aktuálně většina strany může být vděčná.
Do jisté míry je Sobotka ve vládě ve stínu dominujícího a mediálně oblíbeného ministra financí a šéfa konkurenční koaliční strany Babiše. Nicméně ve stavu, kdy pravicová opozice zatím nebere ANO hlasy, je Sobotka částí veřejnosti vnímán i jako hlavní součást hráze proti nárůstu Babišova politicko-mediálně-ekonomického impéria. ČSSD si udržuje stabilní preference, které dávají šanci na zopakování výsledku z posledních voleb. A tato situace zřejmě drží na uzdě touhy ANO po vyvolání předčasných voleb, protože vítězství v nich by nemuselo být tak drtivé, aby mohlo Babišovo hnutí v budoucí vládě vše určovat samo.
Sobotka ve vládě se středopravicovou konkurencí zřejmě zůstane mnohem déle, než se to povedlo zatím posledním třem předsedům vlády ze sociální demokracie v období 2002–2006. Během vlád Špidly, Grosse a Paroubka nebyla sociální demokracie ohrožována zevnitř vládní koalice, ale zaprvé permanentními vnitřními spory, zadruhé sílící ODS a za třetí ambiciózními komunisty, kteří si užívali silnou parlamentní pozici po volbách 2002 a porazili ČSSD v prvních evropských volbách. Komunisté jsou však v současnosti paralyzovaní a hlasy si udržují spíše na základě tradice a proruských nálad, než viditelné vlastní politiky. Parlamentní opozice je zatím nepříliš schopná a vnitrostranická opozice byla odsunuta z vlivných postů.
Odsunutí haškovsko-zemanovského křídla mimo zvolené řídící orgány strany nyní Sobotkovi dává možnost vést stranu podle svých představ. Připravit se musí na mediální ataky svých oponentů, přičemž k jejich výrazné aktivizaci by došlo v případě eskalace mezinárodní situace se vztahem k Rusku (pokud by Sobotka hájil prozápadní postoje). Klesající vliv bude mít s blížícím s koncem volebního období na situaci v ČSSD Miloš Zeman. Pro Sobotkovy ekonomické kroky však může nastat problém v souvislosti se jmenováním Jiřího Rusnoka guvernérem ČNB.
Silný mandát od delegátů pro Sobotku současně znamená, že mu případný neúspěch bude jeho spolustraníky tvrdě spočítán. Pokud nedojde k předčasným volbám, budou pro něj první zatěžkávací zkouškou krajské volby v roce 2016. Po oranžové tsunami v roce 2008 si velká část členů ČSSD zvykla těžit z dobytých krajských rad, zastupitelstev a komisí. I když se strana zřejmě připraví na dílčí oslabení pozic, rozsah ztrát bude významným signálem toho, jak bude hodnocena Sobotkova éra na čele vlády i sociální demokracie. Trvání této éry přitom může být delší, než jsou si jeho současní oponenti ochotni připustit.
