Odpověď je poměrně jednoduchá: stačí se podívat na programovou profilaci obou kandidátů a dedukcí dojít k závěru.

Dvě vize

Před brněnským sjezdem stála ČSSD na rozcestí – dva podobně silní kandidáti předkládali dvě verze, jakými se strana může profilově směřovat. Jaké byly?

Bohuslav Sobotka směřuje stranu, stejně jako Jiří Paroubek, k zazšímu konci levicového pojetí politiky – lidově řečeno více doleva. Chce být silnou a kritickou opozicí pravo-středové vládě.

Michal Hašek ve své vizi „chce jednou nohou zůstat stát (na levé straně) a druhou se rozkročit do středu“, časem vytvářet koalici se středovými stranami (přeloženo – další vláda by se skládala z ČSSD a VV).

Topolánkovštění prostoru

Co by to však znamenalo? Vzpomeňme si na analogii, která je sice z opačného konce politického spektra, ale její vývoj nám pomůže předpokládat vývoj na levici. Mirek Topolánek začal v posledních letech směřovat ODS více do středu, díky čemuž se od něj začali odvracet tradiční voliči, které strana měla od svého etablování. Jelikož Topolánek víceméně programově opustil standardní pole působnosti ODS, vznikl prostor. (Mezi další faktory jistě patří demonstrativnější propojení strany s kmotry.) V tomto prostoru se objevila TOP 09, jejíž voliči jsou převážně bývalí příznivci ODS. Co to znamená pro Haška?

Pokud by Hašek zvítězil (a víme, že k tomu nechybělo mnoho), ČSSD by čekal podobný vývoj. Snaha o útok na politický střed, programové přiblížení se s VV. Tím by se v levé části spektra uvolnilo místo, kde by zbylo značné množství tradičních voličů ČSSD. Tito voliči nezmizí, ani se hromadně nepřesunou podle přání Haška ke středu. Jejich životní hodnoty a politické postoje se zásadně netransformují jen proto, zdali pro Haška zdvihlo ruku 290 nebo 300 reprezentantů na sjezdu.

Tito voliči by logicky inklinovali ke KSČM. Pravděpodobně ne všichni (kvůli osobním zkušenostem s minulým režimem), ale při částečném vyklizení této části politického spektra by jim KSČM byla programově nejblíže. Preference KSČM by měsíce po Haškově zvolení znatelně vzrostly.

Schizofenie zákazů

Do pro demokraticky smýšlející občany ještě nepřijatelnější situace bychom se mohli dostat při kombinaci: Hašek předsedou ČSSD + KSČM zákonem zakázána (jak žádají pravicové strany). Prakticky (Hašek) a legálně (KSČM by zmizela) by tak v České republice přestala existovat levice. Co by to znamenalo?

Dala by se téměř jistě předpokládat transformace KSČM do jiného uskupení s rozdílným jménem (nedá mi to, ale musím připomenout analogii: DS – Dělnické strany a DSSS – Dělnické strany sociální spravedlnosti jako totožný subjekt), čímž by bylo umožněno intenzivní vyluxování středo-levicového a krajně-levicového prostoru, který by po Haškově tahu zbyl programově nepokryt. Pro historicky a emočně ovlivněné (osobním prožitkem či jiným důvodem zášti ke KSČM) levicové voliče by totiž KSČM ztratila onen červený hadr („komunistická“ v názvu). Vždyť kterého levicového voliče by nelákala nová strana - například Strana sociální soudržnosti (exKSČM)? Že jsou v ní komunisté? „A v ČSSD nejsou?“

Aktuální scénář

Zvolení Sobotky a tedy i jeho vize přináší značnou stabilitu, která se mi sice jako pravicovému voliči nezamlouvá (zásadně nesouhlasím s jeho programem), ale pro demokratický systém je to stěžejní krok. Sobotka uvolní prostor ve středu, který vyluxují VV, pokud se nestihnou z vlastních chyb rozpadnout. Jeho tah doleva ovšem bude ubírat voliče KSČM, což vidím jako pro systém jednoznačně pozitivní. Sobotka chce být silným a hlasitým kritikem vlády, její přímou opozicí. Rizikem může být, pokud se Sobotka začne přibližovat dohodám s komunisty.

Co se stane, pokud bude KSČM zakázána? Za předsednictví Sobotky dojde k ještě většímu rozmachu ČSSD, která získá neskalní voliče KSČM.

Publikováno v Konzervativních listech

Převzato z JakubJanda.blog.idnes.cz se souhlasem autora