aneb Na co poslanci „asi zapomněli“

Česká politická Cosa Nostra rozpoutala ve sněmovně válku o podobu tzv. „Zákona o státní službě“, který musí údajně začít platit nejpozději 1.1.2015, neboť jinak nám Velký rudý bratr z „Brusele“ přestane posílat výživu pro parazity, kteří natěšeně čekají v bachoru erární krávy na další přísun potravy. Bojuje se o významné úřednické posty a dobytí kancelářských kót s rozhodujícím vlivem na přerozdělování peněz daňových poplatníků v korunách i v eurech.

Zřejmě proto, aby byrokratická klaka budoucích operátorů státního penězovodu co nejpřesněji věděla, komu bude muset prokazovat vděčnost za svoje dosazení a politické krytí, vypukla v Parlamentu ČR i v mainstreamových médiích politická vřava nevídaná. Zatímco společnost tíží „nepodstatné“ problémy jak vůbec v tomto sociálně-inženýrském systému daňové a právní džungle nějak slušně přežívat, aniž by se jedinec musel zaplést s mocenskou chobotnicí kmotrů, zlodějů či zkorumpovaných zastupitelů, oni jako prioritu řeší „Služební zákon“ a hlavně jeho výhody, pozitiva a sociální jistoty pro úředníky.

Nemám nic proti stanovení zásadních pravidel státní služby, a to ani formou zákona. Ve své současné, již v roce 2002 schválené podobě má však spíše stylizaci takového „rozžvaněného školního řádu“, který sice žáčkům přikazuje, že se mají dobře a vhodně oblékat, nemluvit sprostě a usmívat se, za což budou také náležitě odměněni, ale ani náznakem neřeší naprosto nejpodstatnější problém státní správy spojený s průtokem miliardových částek tímto byrokratickým molochem. A ani jsem si nevšiml, že by tuto rukavici zvedla současná opozice ve svých „čtyřech stěžejních bodech“ k jednání s vládou. Tento problém se nazývá: hmotná odpovědnost úředníků za zjevně korupční nebo „jen“ nekompetentní rozhodnutí nesmyslně poškozující státní kasu, hmotná odpovědnost za svěřené hodnoty, které mají pro nás, jejich „zaměstnavatele“ spravovat a oni si je pletou s lupem náležejícím jim za odsezené hodiny na partajních schůzích či roky v teplém křesle různých kanceláří.

Nezdá se vám to podivné? Všechny možné mluvící hlavy mocenské věrchušky mají neustále plné huby boje proti korupci, té rakovině systému, který svojí politikou likvidačních daní, dotací, eurofondů, nekonečného přerozdělování a byrokratickou šikanou vytvořili - a najednou nic. Ticho po pěšině. Úředník bude loajální, bude poslouchat nadřízené a s úsměvem zdravit, ale defraudovat svěřené hodnoty může dál téměř bez obav.

Kdy tedy skončí neuvěřitelné nákupy IT systémů, „odborných“ rad od kamarádů, nábytku „na míru“, „nejdokonalejších“ automobilů či třeba jen „hloupých“ kancelářských pomůcek za ceny, které několikanásobně překračují jejich reálnou tržní hodnotu? Kdy skončí neuvěřitelné, pro daňové poplatníky ponižující vyhazování erárních peněz oknem do kapes spřízněných duší a rodinných akciových společností? Kdy se současná zažitá praxe, že nikdo za nic nemůže, neboť dotyčný jednal, jak nejlépe uměl, a jen podepsal lejstro, konečně změní? Proč služební zákon neřeší tento bolavý vřed rozkládající morální i právní klima společnosti?

Odpověď je však zřejmě velmi prostá. Služební zákon se nedělá proto, aby vyřešil problémy se státní správou. Má význam jen pro vítězné partajní uskupení, které jej, k obrazu svému, uvede v život a pomocí něj si zabetonuje stěžejní kóty byrokratického území přerozdělování státních financí na dlouhé roky dopředu. Proto ten humbuk, proto tolik afektovaných prohlášení, proto tolik křiku pomalu hladovějících vyděšených politiků.

Parlamentní „bojovníci“ nám tímto opět jen potvrzují, že jejich zásadní politickou prioritou není nějaká skutečná práce pro společnost a její rozvoj či snad posílení racionálních právních a morálních rámců, ale obyčejné vekslácké uvažování o, s prominutím, „šukání silnějšího psa“ nad lupem z daňového okrádání obyvatelstva. Až budete v televizi zase slyšet o nutnosti přijetí služebního zákona, čerpání evropských peněz, daňové kobře, dotacích, zrušení nespravedlivého odměňování úředníků a podobně, vzpomeňte si na tento text.

Psáno pro pravyprostor.cz

Převzato z Kriz.blog.idnes.cz se svolením autora