Nechám na povolanějších, aby se vyjádřili k závěru letošního prezidentova vánočního projevu. Mám na mysli výroky o antichartistech, neandertálcích a Pussy Riot.

„Najdi rozdíl.“

Snad jen: proč mu právě tato „pornografická skupinka“, kterou zjevně hluboce opovrhuje, stála za to, aby o ní hovořil v jednom ze svých klíčových vystoupení celého roku? Nadto ve sváteční promluvě k národu?

Nevím – a nemám sebemenší chuť o tom spekulovat. Dávám přednost faktům. Jeden takový prezident zmínil v úvodu své řeči, jak je patrné na níže uvedeném screenshotu převzatém z jeho webu. Jde o lustrační osvědčení budoucích ministrů.

Zemanovy věty o lustracích vytvářejí dojem, že od samotného počátku formování vlády jednal proti dosavadnímu pravidlu, že ministři vlády mají mít negativní lustrační osvědčení. Tak tomu ovšem nebylo.

Na začátku listopadu 2013 prezident prostřednictví své mluvčí vzkázal, že nejmenuje do Sobotkovy vlády nikoho, kdo nebude mít čisté lustrační osvědčení. Hana Burianová doslova:

„Žádné výjimky zákon nepřipouští a prezident republiky splnění všech podmínek pro jmenování členů vlády vyžadoval a nadále vyžaduje.“

Jasné slovo hlavy státu. Slovo krále, dalo by se říci. Nemělo však dlouhého trvání.

O měsíc později, na začátku prosince, si Miloš Zeman stanovil podmínku: Pokud dolní parlamentní komora přijme do konce roku (2013) v prvním čtení tzv. služební zákon, udělá „gesto dobré vůle“ a Andreje Babiše, o kterého v tom celém šlo „až na prvním místě“, členem Sobotkovy vlády jmenuje – rozumí se bez toho, že by po panu Babišovi požadoval negativní lustrační osvědčení (které neměl, neb byl v evidenci StB).

Pro mě to byl tehdy šok, přiznám se. Zeman nejen že porušil vlastní, sotva měsíc staré „slovo krále“, ale navíc posunul politickou hru za autovou čáru, když přišel ve vztahu k Ústavě s irelevantní podmínkou týkající se služebního zákona.

Pikantní na tom všem je, že původní prezidentova podmínka splněna nebyla – schválení služebního zákona v prvním čtení do konce prosince 2013. Poslanci tak učinili až 22. ledna 2014. Prezident si ovšem počkal a Sobotkovu vládu i s vicepremiérem a ministrem financí Babišem jmenoval o týden později.

Prezident ve vánočním projevu svůj postup vysvětlil tím, že kdyby ono pravidlo (o lustracích) respektoval, „vláda by ze známých důvodů nevznikla a mohla by nastat dlouhodobá politická krize“. Jak tato slova dešifrovat?

Protože Miloš Zeman a vulgární vyjadřování nejsou ve vztahu ohně a vody, dovolím si jeho argumentaci aplikovat do života prostých lidí z podhradí. Je to stejné, jako kdybych v roli chodce šel na semaforech na červenou a policistům, kteří by mě u tohoto přestupku lapili, bych tvrdil, že kdybych čekal na zelenou, ujel by mi jediný autobus do práce, já bych měl neomluvenou absenci, zaměstnavatel by mě vyhodil a v naší rodině by následkem toho mohla nastat dlouhodobá ekonomická krize.

Ať tak či onak, kdyby neznalý cizinec poslouchal první část Zemanova vánočního projevu a netušil, jak to v prosinci 2013 a v lednu 2014 opravdu bylo, mohl by uznale pokyvovat hlavou, jak moudrého státníka téměř šalomounovské velikosti na Hradě máme. Kdo ale zná podrobnosti, vidí to poněkud jinak.

Prezident tehdy nejenže porušil své slovo, ale učinil tak způsobem ne snad protiústavním, nýbrž neústavním. Ztratil tím další část svého kreditu, stejně jako lží o viróze u korunovačních klenotů nebo vyjádřeními jako ze dna žumpy v posledních Hovorech z Lán.

Miloš Zeman se rozhodl navázat svými vánočními projevy na prvorepublikovou tradici. Formu se obnovit podařilo snadno, s obsahem už je to poněkud horší. Na Štěpána 2014 se to opět potvrdilo.