Volby máme úlevně za sebou, výsledek je utrpěným vítězstvím koalic K1 a K2 a jsem přesvědčen, že jestli někdo byl překvapen, jak to dopadlo, tak to byly právě obě koalice slepené z docela málo kompatibilních subjektů, kde jediným cementem byla až obsedantní nenávist k Andreji Babišovi.

Ti lidé vůbec ve vítězství nevěřili a také je nečekali. Ale mají ho, a tak je třeba to brát. Je na nich ale vidět, že se z toho šoku sbírají jen pozvolna a výstupy před novináři to dost špatně zakrývají. A když vidím, koho hodlají jmenovat „panem Evropou“, tak je docela zřejmé, že personálně nebyli připraveni vůbec. Bude to jízda.

Velká neznámá je pan prezident, který byl přesunut na běžné lůžko z JIP a do jehož rukou - pravděpodobně ještě v ÚVN - bude vláda skládat demisi. A pak nastane ten moment, komu bude svěřen pokus o sestavení vlády. Víme, co prohlásil dlouho před volbami prezident, známe odmítavý postoj Andreje Babiše v tom punktu, slyšeli jsme vyjádření jeho lidí, že umějí počítat do 108, a víme také, že Miloš Zeman slíbil, že jeho řešení bude originální. Na to se opravdu těším, jestli to myslí vážně, a to proto, že v politice legrace musí být.

Co si jasně představuji, je nejspíš prezidentův velký údiv, že by měl být ministrem zahraničního nevměšování nominant z Pirátů. Mě osobně to docela vyděsilo, protože i přes velkou skepsi k Petru Fialovi a jeho lídrovským schopnostem jsem netušil, že je až tak slabý ve vyjednávání, anebo snad tak naivní anebo přímo hloupý. Kdo volil strany a hnutí tohoto barevného duhového slepence, měl by stříhat ušima, co způsobil. Proti této variantě byl ministr Petříček ještě vlastně skvělá volba. Ačkoliv...

Je také jasné, že Petr Fiala po merkelovsku odstranil ze svého okolí coby nominanty do vlády výrazné osobnosti, jakými jsou Alexander Vondra nebo Jan Skopeček, a do exekutivy zasune své devótní stoupence hlavně z Moravy, z nichž vyniká jako ministr financí elektrotechnik Zbyněk Stanjura, známý svým úžasným charismatem (ale když mohl být ministrem financí i dynamický chemik, tak proč ne). Prostě příchylnost se musí odměnit, to se nedá svítit. Jediné plus je, že jako hračku nechal Markétě Pekarové pozici šéfové Sněmovny. V ní toho snad tolik zkazit nemůže.

Vskutku skvělým příspěvkem k utužení koalice je pnutí uvnitř toho jurodivého útvaru částečných šílenců, kteří si říká Piráti. Už teď, kdy ještě ani není podepsána koaliční smlouva, zpochybňují jak svou slavnou „analýzou“, tak i výroky svých reprezentantů svého koaličního partnera, a tudíž i celou existenci budoucí vlády. Poslední výkřik známého eurouhujera europoslance Mikuláše Peksy z 3. listopadu o tom, že „partner nás podvedl, je čas k rozvodu“, indikuje skvělou dynamiku dvoukoalice PirSTAN. Je to dobrý vklad pro vytvoření stabilní vlády. Mohl by nám vysvětlit profesor Petr Fiala, politolog a možná premiér, jak může takové lodyhy trpět ve své budoucí vládě? Odpovím si sám, nemohl. Je prostě slabý.

Abych řekl pravdu, tak mě to příliš netěší, protože i když do těch „vítězů“ ryju a dělám si z nich legraci, nepřeji si špatnou, protože slabou vládu. Jako občanu této země mně to nepřinese nic dobrého a jiným také ne. Ale dobře to nevypadá, to ani náhodou.

A takhle my tady žijeme.