Zvláště po volbách se říká, že některé kraje jsou pravicové a jiné zase více nalevo. V těch prvních se více cení soukromá iniciativa, různé občanské a podnikatelské aktivity bojují o místo na slunci, a pokud nepřijde shora nějaká katastrofa, kraje prospívají a lidé se mají lépe.

V levicových krajích se obyčejní lidé do nějakých významnějších soukromých aktivit nepouštějí. Namísto toho čekají, že přijde nějaká pomoc shora, tedy od státu. Pokud se jí dočkají, potom i jejich kraj prosperuje. Je to jiná kultura, i touto cestou se ovšem může dojít ke společnému cíli, kterým je všeobecný blahobyt. Takovou úvahou se vysvětlují volební výsledky, které se liší napříč republikou.

Politizující výklad o pravicových a levicových krajích je ovšem značně povrchní. Předvedly to víkendové volby, při kterých levicové partaje propadly prakticky všude. Pokud do této kategorie počítáme strany, které se navzájem podporují v současné Sněmovně, pak do ní patří Babišovo hnutí ANO, sociální demokraté, komunisté a hnutí SPD Tomia Okamury.

V dolní komoře parlamentu mají velkou většinu, ovšem ze třinácti regionů se něčím podobným mohou chlubit pouze v Moravskoslezském kraji. Za stejně levicové se přitom považovaly Karlovarský a Ústecký kraj, tam ovšem jako znak levicovosti zůstalo jen první místo ANO, které ovšem vyhrálo i jinde.

Spíše než volební výsledky se k hodnocení krajů hodí příběhy o domlouvání krajských koalic. V jedné kategorii krajů ANO buď prohrálo, anebo se strany z pravice, ze středu a někdy i levého středu domluví, že vítěze do krajské koalice nepozvou.

Existují ovšem tři kraje, vedle Moravskoslezského ještě Ústecko a Karlovarsko, kde strany pravého středu ANO obejít nechtějí, ale bez velkých průtahů s ním domlouvají vládu. Babišovi lidé podanou ruku přijímají bez řečí o tom, že za podrazy v jiných krajích se s pravičáky nebudou bavit ani v Ústí či Ostravě. K dohodě mají jednoduchý důvod, že žádná jiná alternativa neexistuje.

Ve třech zmíněných krajích se totiž příliš mnoho hlasů rozptýlilo mezi menší a protestní strany, část odčerpají dnes už zhroucené krajské reprezentace socialistů a komunistů. Strany pravého středu a hnutí ANO si zbyly a někdo vládnout musí.

Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj nejsou nositelem nějaké specifické levicové kultury, jsou to kraje lidí častěji nespokojených se svou životní situací, zjednodušeně řečeno kraje chudých lidí. Teď vidíme, že se v nich těžko hledá také akceschopná politická reprezentace, která se přitom bude potýkat s většími problémy než jinde. To může vést k další recyklaci problémů s chudobou. Neotevírají se nůžky mezi pravicí a levicí, ale mezi bohatými a chudými. V tom smyslu je volební výsledek varováním.

Autor je komentátor serveru Info.cz