POLITIKA: Síla propagandy
Pravda je ovšem trochu jiná. Paroubek se v povolebních jednáních vyznačuje razancí, k níž jej opravňuje polovina mandátů získaných „KSČSSD“, stranou zrozenou i díky kampani konkurenční ODS jisté si svou drtivou výhrou. Česká ústava není dokonalá, leč kdyby se prezident a šéf ODS důsledně řídili literou i duchem ústavy, tři pokusy o sestavení vlády máme dnes za sebou a známe termín předčasných voleb. Anebo neznáme: zástupci ODS se totiž obávají, že Jiří Paroubek není až takový kůl v plotě, za jaký jej vydávají, a v případě jeho pokusu o sestavení kabinetu by se mu na svou stranu podařilo získat několik poslanců bývalé virtuální trojkoalice. Až do konce září byl jedním z uvažovaných scénářů, jejž veřejně připouštěl i Václav Klaus, zisk hlasů pár poslanců KSČSSD pro Topolánkovu vládu; krátce poté, co nezískala důvěru, prezident vyhlásil, že nepřipustí žádné „přetahování jednoho či více poslanců napravo ani nalevo“ (sic!).
Komunistická diktatura není o mnoho horší alternativou než autoritativní režim s opačným znaménkem. Bohužel účelovost pod heslem „Vyhráli jsme volby, a tak udělejme všechno pro to, abychom získali vládu pro sebe“ z mnoha kroků současného vedení ODS přímo čiší. Změna ústavy je samozřejmě možná, ale není slušné měnit pravidla hry během zápasu, jímž povolební vyjednávání jsou, pouze proto, že se to někomu z hráčů hodí.
V parlamentní demokracii je suverénem lid zastoupený svobodně zvolenou Poslaneckou sněmovnou. Není to Jiří Paroubek, kdo v poslední době zpochybňuje demokratické principy v této zemi.
