Václav Klaus po svém opětovném zvolení prezidentem České republiky poznamenal, že je nutné jít dál a situaci zklidnit. K útokům na svou osobu však rovněž poznamenal, že by asi nebylo správné na tyto slovní útoky zapomínat. Pokud bychom se zaměřili pouze na projevy Paroubka, senátora Mejstříka či Bursíka, byly to velmi výrazně na hranici obecné slušnosti balancující projevy. Neměli bychom ale zapomínat i na období předvolební. Zde se chci zejména pozastavit nad vyjádřením senátorky Gajdůškové po předvolební diskusi Klause a Švejnara na senátorském klubu ČSSD.

Paní senátorka se vyjádřila tak, že použila při popisování svých dojmů z diskuse Klause se senátory ČSSD přísloví: „Starého psa novým kouskům nenaučíš.“ Tu samou větu potom použila i v České televizi v komentovaném zpravodajství Události, komentáře. Přiznám se bez mučení. O senátorce Gajdůškové jsem před tím nikdy neslyšel. Vzhledem k tomu, že pracuje v senátu, který přeci jenom považuji za těleso s vyšší úrovní politické kultury, byl jsem jejím přirovnáním Klause ke „starému psovi“ nemile překvapen. Klaus se přeci oné diskuse se Švejnarem neúčastnil „pouze“ jako kandidát na prezidenta, ale především jako současný český prezident. Častovat proto prezidenta republiky takovým přirovnáním je mírně řečeno mimo jakoukoli společenskou etiketu. Z úst ženy, paní senátorky Gajdůškové, to bylo dvojnásob odpudivé. Sice jsme si už zvykli na to, že zástupci ČSSD jako předseda Paroubek či poslanec Rath spílají svým oponentům v ODS nevybíravými slovy. Toto se však povětšinou děje na parlamentní půdě a bývá to často oboustranná záležitost. Nemohu se proto zbavit dojmu, že výrok paní senátorky byl tak trochu inspirován nějakým přítelem z ČSSD v poslanecké sněmovně.

Tak či onak, paní senátorka Gajdůšková jako moderátorka diskuse Klause se Švejnarem by se měla zcela jistě za svůj výrok o prezidentovi jako o „starém psu“ omluvit. Někomu se to může sice zdát jako malichernost za stavu, kdy volitelé prezidenta dostávali poštou kulky, střelný prach, výhružné SMS apod. Každý takovýto neverbální útok však zcela jistě začíná útokem verbálním. Pokud je prezident dehonestován jako nějaký ničema, nelze se potom divit tomu, že pod rouškou anonymity dochází k bezprecedentním urážkám a výhružkám.

Senátorka Gajdůšková se tak zasloužila o nedůstojný rámec prezidentské kampaně i vlastní volby. Omluva prezidentovi z její strany by proto mohla pomoci alespoň k malému posunu směrem k větší politické kultuře v Česku.