Ano, zákon o Šumavě není správný název. Jde o novelu zákona 114/92 o ochraně přírody a krajiny, do které ministr Richard Brabec a ekologistické organizace vložily zákon o všech národních parcích. Na argument, že naše národní parky mají každý zcela jinou historii, přírodní podmínky či velikost, tvůrci zákona neslyšeli. NP Šumava byl vyhlášen na území 21 obcí, které jsou dnes jeho součástí, na rozdíl od ostatních národních parků v ČR, kde žádné obce nejsou. Že je národní park Podyjí tak velký jako jedno územní pracoviště na Šumavě? Že šumavské lesy byly v posledních staletích natolik hospodářsky pozměněny, že je nelze nechat napospas kůrovci, resp. přírodnímu procesu, kdy je kůrovec zlikviduje? Záměrem novely bylo protlačit v ní zákon o Šumavě. Ministr předložil zákon s tím, že přináší na Šumavu kompromis a uklidnění. Okamžitě po schválení v Poslanecké sněmovně (prosinec 2016) však zákon důrazně odmítly jak Jihočeský a Plzeňský kraj, tak Svaz obcí národního parku Šumava, Sdružení vlastníků obecních lesů, Lesy České republiky a další organizace. Není divu, když zákon byl navržen tak, aby splnil pouze požadavky nevládních organizací.

Před projednáním na plénu Senátu tuto novelu projednaly tři senátní výbory. Dva výbory doporučily zákon zamítnout, Ústavně právní výbor doporučil komplexní pozměňovací návrh, který nakonec plénum Senátu 18. ledna po mnohahodinové debatě odsouhlasilo.

Protože senátní novela obsahuje několik stran textu, dovolte mi krátké shrnutí: Novela preferuje na Šumavě zelené lesy, nikoli suché. Novela otevírá park nejen vědcům pro jejich odborná zkoumání, ale i turistům, kteří se chtějí kochat krásnou šumavskou přírodou. Novela chrání zdroje vody před vysycháním v důsledku usychání lesů. Novela umožňuje sázet listnaté stromy tam, kde byly lesy v minulých staletích změněny na smrkové, a přejít tak na les přírodě blízký. Novela však neříká, že musíme nechat nadpoloviční část Šumavy svému osudu, divočině či bezzásahovosti, jak to chtějí nevládní organizace. A to je problém.

Očekávejme, že ekologistické nevládní organizace za podpory ministerstva životního prostředí (a naopak) spustí agresivní mediální kampaň na zostuzení Senátem schválené novely. Kampaň bude o to ostřejší, že se k senátní novele pozitivně vyslovil prezident Miloš Zeman.

Téměř deset let nevládní organizace vedly kampaň, že politici, hejtmané a šumavští starostové chtějí na Šumavě těžit dřevo a tím ničit šumavskou přírodu. Skutečností však bylo, že nejvíce dřeva se těžilo za zelených ministrů a zelených ředitelů parku, kteří těžili a prodávali dřevo jako důsledek kůrovcové kalamity. Ba co víc, i dnes je správa parku financována z velké části těžbou a prodejem šumavského dřeva. A nevládní organizace? Ty již k těžbám dřeva mlčí, mají jinou kampaň. Ekologisté změnili rétoriku a tvrdí, že politici, hejtmané a šumavští starostové chtějí rozprodat pozemky a stavět developerské projekty. Vybetonovat Šumavu a zničit její krásnou přírodu. Že nic takového novela neumožňuje? To přeci nevadí, jde o to zostudit jak návrh zákona, tak senátory, kteří jej podpořili. Senátní novela, která nyní putuje zpět do Poslanecké sněmovny, byla připravena za účasti Jihočeského a Plzeňského kraje a šumavských obcí. Opravdu bude někdo věřit, že tyto instituce a Senát chtějí ničit šumavskou přírodu?

Autor je senátor za ODS

Právo, 21.1.2017