POLITIKA: Senát versus hazard
Zejména proto, že vzápětí jeden po druhém začali prohlašovat, že své firmy odstěhují z území České republiky nebo půjdou se státem do arbitráže, kde budou požadovat ušlý zisk ve výši třiceti osmi miliard korun za zmařenou investici. Z takových silných je zcela zřejmý nátlak na rozhodování Senátu, kde tentokrát by jejich lobování nemuselo vyjít.
Zkusme se podívat na to, co těmto firmám na novele vadí. Předně jde o zkrácení doby platnosti již vydaných licencí z původních deseti let na pouhé tři roky. Horší pro firmy však je navýšení pravomocí obcím, které budou moci regulovat hazard na svém území vyhláškou, kterou bude muset respektovat i Ministerstvo financí. Regulaci mohou využít nejen na videoterminály, ale i na internetové sázky a loterie. Šéf Tipsportu Petr Knybel to komentoval tak, že v případě, kdy „jedna z šesti a půl tisíce obcí sázky na síti zakáže, internetové sázení skončí“ a dodává: „ Máme v hledáčku tři země, kam bychom mohli jít.“ Poslední vadu spatřují ve skutečnosti, že své zisky nebudou moci vkládat do spřízněných příspěvkových organizací či účasti sportovců na zahraničních soutěžích. Zde se vždy mohla najít klička pro zkorumpování leckoho prostřednictvím nabídky spojené právě s těmito činnostmi.
Svými prohlášeními na sebe tyto firmy, možná nevědomky, žalují. Zkrácení doby licencí jistě může nějakou ztrátu přinést, ale uvážíme-li, že za poslední rok pětice nejsilnějších nevykázala ani celé čtyři miliardy zisku, z čeho pramení jejich požadavek na uvedených 38 miliard. Zkrácením o sedm let by přece ztratili o deset miliard méně. Znamená to, že znají cestičky, díky nimž celý svůj zisk nepřiznají? Přesun pravomocí na obce a obava, že obce budou chtít úplatky, což rovněž zaznělo z jejich úst, vede přímo k podezření, že snad na ministerstvu již měly vyšlapané cestičky, které nyní budou muset nyní opustit. Většina starostů si pod tlakem obyvatel totiž nedovolí nechat se zkorumpovat, protože místní samospráva je občanům podstatně blíže. Naskýtá se tím naděje, že Česká republika již nebude oním Las Vegas střední Evropy, což ovšem také sníží zisky. A poslední argument? Toky peněz z loterijních společností budou lépe kontrolovatelné a budou muset prokazatelně jít na určené účely, což se společnostem asi nelíbí.
Výhrůžky, že by firmy mohly odejít z naší země nelze brát vážně, protože licenci mohou dostat jen ty společnosti, které odvádějí daně v České republice. Znamenalo by to, že licence jim budou odebrány a nevím o zemi, která by jim licence s takovým rozsahem dala. Naději na výhru v arbitráži také nelze považovat za příliš velkou, protože „by musely prokázat, že investice, které tu provedly, byly úměrné délce jejich licencí“, jak říká advokát Radek Novotný. Tlak, který vyvinuly je tedy jen poplašným voláním, které má úlohu zastrašovat.
Podiv můžeme vyslovit nad počínáním Sazky. Zde management firmy diktuje svým vlastníkům, jaký mají zvolit postup. Akcionáři tohoto sázkového gigantu jsou sportovní svazy, které o svůj podíl na zisku mnohdy marně žebrají. Pokud by skutečně Sazka odešla mimo republiku a funkcionáři sportovních svazů chtěli z jejích zisků těžit, mohlo by se také stát, že nemalý příspěvek českého státu sportu by šel na podporu aktivit sportující veřejnosti, která profesionální sport a jeho funkcionáře nepotřebuje. Pak by stálo za úvahu, zda zisk na úkor státu je vůbec opravňuje zastávat funkce, které mají, protože kromě ztráty soudnosti by předvedli, že ani ztráta odpovědnosti jim není cizí. Současně by se jednalo o první známý případ, kdy akcionář poslouchá své vedoucí zaměstnance.
Senátoři svým rozhodnutím zvolili správný postup, když nepodlehli tlaku, který na ně byl vyvinut. Vyvrátili tím alespoň částečně to, co nám před časem odhalila novináři vyvolaná aféra s fingovanými úplatky sázkařských firem.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6
