Zdá se být naprosto zřetelné, že práce lékařů ÚVN je naprosto brilantní. Nejen, že vyléčili metabolický rozvrat hlavy státu, ale zachránili jeho mysl v původní předhospitalizační formě.

Pomiňme nevkus, s nímž komentuje své případné nástupce. V normálním světě, kam snad ještě patříme, se končící potentát zásadně nevyjadřuje ke svému nástupci. Už třeba jen proto, že post prezidenta není stranická funkce, kde by to nebylo od věci. Navíc bude mít občan Miloš Zeman při volbě jeden hlas jako kterýkoliv další volič.

Miloš Zeman však nazval své nástupce „šašky“. Samozřejmě nemíní tím pana Andreje Babiše, bývalého komunistu a agenta Státní bezpečnosti, jedince, který svůj ryzí charakter prokázal dostatečně průkazně (případné tápající odkazuji na publikaci Jaroslava Kmenty „Babišovo Palermo“, kde se dozvědí mnoho potřebných informací). Milost u něj našel ještě odborový předák Josef Středula, bývalý člen vlády a šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a bývalá předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.

Ostatní jsou dle něj pouze jedinci, kteří chtějí svých 15 minut slávy. Ne, že by v poolu zájemců nebyly exotické figury. Namátkou jeden z posledních stalinistů Josef Skála, jehož teorie o rozdílných cenách potravin pro chudé a bohaté aj. jsou skutečně pozoruhodné. Případně pan Janeček, který sice oplývá penězi, avšak to je asi všechno.

Mezi kandidáty jsou však jedinci, kteří nepotřebují popisovat politické protivníky jako svině, nenavrhují likvidaci novinářů, při jejich projevech není třeba sedět u mixážního pultu s rukou na tlačítku s nápisem „mute“. Jsou tam i ti, kteří nepotřebují poklonkovat vládcům zemí, kde vládne systém, který je Miloši Zemanovi jako bývalému komunistovi nejspíše hodně blízký. Možná v případě jejich zvolení nebude nutné kupovat do hradní výbavy skartační přístroje a jejich kancléř nebude trestně stíhán.

Pokud jsme u těch šašků, je jich nyní na Hradě dostatek. Tak třeba jedinec, který si myslí, že car Putin a císař Si jsou jeho blízcí a rovnocenní přátelé. On sám jediný netuší, že v jejich očích je šaškem, navíc poněkud domýšlivým. Dalším je jistý Jiří Ovčáček, který na slušný dotaz reportérky ohledně principu skartace vyjádří své přesvědčení, že dnes je krásný den. To vše v situaci, kdy zrovna nesedí opilý v taxíku a odmítá jej opustit.

Doufám, že voliči Miloše Zemana jsou stále spokojeni se svou volbou, třeba i opakovanou. Že tento jedinec, po němž po skončení mandátu neštěkne ani pes, byl tím nejlepším řešením. A že opět zvolí někoho. kdo nás bude po další léta obveselovat svými bonmoty a tahem na východ, kde by nechtěli bydlet ani zadarmo.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora