Okamurovy triky mohou vypadat přízemně, sázejí však na silné instinkty

Tomio Okamura rozjel svou kampaň ve velkém stylu. Ostrá kritika migrace včetně přijetí afghánských spolupracovníků české mise se od něj dala očekávat, podobně jako odmítání očkování i dalších restriktivních protiepidemických opatření.

Za pozornost však jistě stojí dva prakticko-technické aspekty jeho kampaně: jarmarky s levnými potravinami prý od českých zemědělců a kamion spďák nebo espéďák. I když, ve druhém zmíněném případě výraz „rozjel“ zatím nesedí, poněvadž kromě oficiálního zahájení kampaně SPD v červenci v Praze na Letné Okamurův truck v akci dosud nikdo neviděl. I stranický web zatím pouze slibuje zveřejnění harmonogramu jeho jízd. Vinny jsou údajně příliš velké rozměry vozidla, které se tak v řadě měst prostě nevejde do centra.

Paroubek, jeho vzor?

Ale průkopníkem v použití volebního kamionu u nás je Jiří Paroubek, jenž ho nasadil v kampani ke krajským a senátním volbám 2008, a tedy s jeho pomocí vyvolal pověstnou „oranžovou tsunami“. Leč mnoho nechybělo a kamion ČSSD by vůbec na předvolební silnice nevyrazil. Byl totiž příliš dlouhý a legalizace jeho provozu vyžadovala schválení výjimky ministerstvem dopravy. Což se ale volebnímu manažerovi Jaroslavu Tvrdíkovi v zásadě hladce podařilo.

Návěs Paroubkova trucku tvořilo ohromné rozkládací pódium, nejen pro politiky, ale i pro vystoupení zpěváků Pavla Vítka, Michala Davida či zpěvačky a herečky Kateřiny Brožové. Cesta naděje, jak se turné nazývalo, se vinula přes desítky ba stovky měst a obcí a ČSSD při ní mj. rozdala milion růží. „Kamion jsme si vybrali hlavně proto, že je víceúčelový. Slouží jako billboard, pódium pro řečníky i koncerty. Dá se rychle složit a přemístit. To je pro nás zajímavé,“ konstatoval při jeho vernisáži v Mostě Jaroslav Tvrdík.

Bombastická akce (celá kampaň prý vyšla na 50 až 70 milionů korun) slavila úspěch i díky lítému boji proti poplatkům ve zdravotnictví. Zároveň ale šlo o poslední opravdu velký úspěch sociálních demokratů. Na jaře 2009 vyhnaly Jiřího Paroubka a spol. z pojízdného pódia salvy vajíček, předčasné parlamentní volby na podzim téhož roku zastavil Ústavní soud a v roce 2010 předseda ČSSD všem názorně předvedl obsah pojmu Pyrrhovo vítězství. A ČSSD, průkopnice volebních vehiklů – připomeňme zde kromě pověstného Zemanova Zemáku i Paroubkovu flotilu skoro třiceti železničních motoráčků z kampaně nakonec zrušených předčasných voleb 2009 – se nyní potácí na hraně volitelnosti. Možná i kvůli přílišné opulentnosti svých starších kampaní.

Nicméně pořídit si volební kamion je u nás relativně snadné. Několik firem nabízí pronájem právě i amerických trucků s návěsem zařízeným pro různé reklamní akce, které využívají především komerční firmy. Skoro legendárním se v tomto ohledu stal vánoční kamion Coca-Coly, o němž reklamní upoutávka na jeho příjezd do Břeclavi v listopadu 2018 praví: „Přiváží k vám Santa Clause, hravé skřítky, spoustu zábavy, soutěží, písniček a dalších překvapení.“ Podobné akce mají často za cíl přitáhnout děti, ovšem s nimi i jejich rodiče a jejich peněženky.

V zemi s rozvinutou tržní ekonomikou se zmíněné manýry skoro zákonitě přenášejí i do politiky, byť třebas bez kamionu. V roce 2008 přivážel Santu Paroubka a jeho hravé skřítky z Lidového domu, letos asi nabídne pana Tomia a jeho skřítky z SPD. V Okamurově štábu si však zatím lámou hlavu nad průjezdnou trasou a možná se na ní už i drbou – vědouce, že to s tím truckem asi trochu přepískli. Ovšem různé firmy nabízejí v kategorii „show truck“ či „promotion truck“ i menší exempláře. Politické strany však podobných služeb využívají spíše zřídka, kromě nějaké základní verze menšího mobilního pódia.

Okamura se ale může utěšovat skutečností, že jeho partaji zatím vycházejí jarmarky. Dosud proběhly dva, v Olomouci a ve Zlíně, další se chystají. Návštěvníci se v zásadě dělí do dvou kategorií. První si prostě přišli levně nakoupit a o volbu SPD nemají zájem (v hanácké metropoli se prý po levné cibuli jen zaprášilo). Druzí patří k příznivcům strany. Avšak někde mezi nimi se pohybuje šedá zóna těch, které třeba přilákají pouze levné potraviny, ale při nákupu je zaujme rovněž nabízený politický obsah.

Sleva jako politická investice

Leč o to v politické kampani jde. Přivábit lidi na něco konkrétního, ba přímo hmatatelného, v případě Okamurových jarmarků i na příslib obecné cenové hladiny za vlády SPD. Jeho jarmareční politické divadlo ale s ekonomickou realitou nemá mnoho společného. „Za takové ceny se zemědělcům ani nevyplatí kopnout do země, natož vykrmovat zvířata,“ konstatoval prezident Svazu průmyslu a obchodu Tomáš Prouza. Dotované ceny se ale mohou stát výhodnou politickou investicí – jistěže demagogickou.

Nicméně sleva patří k základním nástrojům každého obchodníka. A mají-li se u nás demokracie a západní hodnoty udržet, jejich zastánci se musí naučit, jak je dobře prodat. Anebo jak zrušit tržní ekonomiku.

Autor je politolog

LN, 26.8.2021