Jaké muselo být zděšení televizních diváků, když jim včera Přemysl Sobotka vyčinil za to, že vrátili vývoj zpět do rukou komunistů a na obzoru je další sametová revoluce. Kolik slabších povah uskočilo od obrazovky, když Mirek Topolánek slíbil proboxovat své lidi do Senátu pravým hákem. Copak to pánové asi před brífinkem popíjeli? A jako by pana prezidenta neslyšeli.

Včera zazněly v krátkém Klausově projevu dvě uměřené jedovatosti. Ta první - voliči chtějí změnu a politici by tomu signálu měli naslouchat. S dovolením přeložím: ODS doplatila na to, že Klausovým nástupcem zvolila prázdného a falešného Topolánka, proto si svůj kalich hořkosti vypíjí do dna. Ta druhá - nezaslouženou obětí modrého debaklu se stali naši skvělí hejtmani. Opět přeložím: Topolánek je masový škůdce na modrém území a měl by odejít z funkcí.

Všimněme si, prezident nezvedl prst, aby sebejemněji pokáral voliče za to, že nepochopili odvážně pojaté liberální reformy, že podlehli socialistické propagandě a malověrně přestali věřit ve všemocnou a neviditelnou ruku trhu, že baží po větší roli státu. Naopak - lid promluvil, volič chce změnu, volič vyslal signál, a to vše, jak řekl prezident, ve volbách svobodných, demokratických, regulérních. Tedy s nezpochybnitelnými výsledky. Pěkně prezident hladí po srsti, k tomu připomene, že volby nejsou u konce, volič přede jako kocour, a ze Strakovy akademie zní už jen zklamaný štěkot. Protože kdyby druhé kolo do Senátu už nebylo modrým Waterloo, kdyby naopak potvrdilo nadpoloviční většinu ODS, bude to i páně prezidentova zásluha.

Jestli měl Topolánek do včerejšího odpoledne milimetr šance na shovívavost z Hradu, po Klausově vystoupení může podobné iluze hodit do kontejneru. Jisté je, že Václav Klaus se nikdy nesmířil s nástupcem, kterého do čela sám nedoporučil. Nikdy v sobě nenašel sympatie pro křehkou vládní koalici s historicky nespolehlivými lidovci a zelenými, z nichž a priori dostává prezident kopřivku. Čestný předseda ovšem nebude tím, kdo oficiálně zaseje rozvrat do ODS. Dává jen aktivistům proti Topolánkovi na vědomí, že mají arénu připravenou.

Jak nedůstojné pro Mirka Topolánka, při vzpomínce, s jakou vervou bojoval o Klausovo prezidentství. Zvláště když ani třetí den po krajských volbách nedokázal překročit svůj stín a vykřesat z porážky aspoň miniaturní zisk. Třeba takhle: krajské volby jsme po zásluze prohráli vinou nepopulárních reforem víc než vinou podceněné kampaně. Gratuluji vítězné straně, které předáváme kraje v dobrém stavu, s přáním, aby je také úspěšně spravovala a v podobném stavu nám je zase někdy předala.

K podobné eleganci - na rozdíl od Klause - ovšem Topolánek nedorostl a naopak přikládá pod kotel, z něhož mu vyčuhuje hlava. Nevnímá realitu a slibovaným pravým hákem si včera uštědřil samohák.

Právo, 21.10.2008