Šedesát osm miliard. Cena, kterou možná zaplatí naše školství za diletantství vedení rezortu. Podle ministryně za to mohou předchůdci. Jako vždy. Ať se stane, co chce, mohou za to předchůdci. Lhostejno, o jaké střídání stráží se zrovna jedná.

Tím nám politické elity jednoznačně vzkazují, že jsou jedna za osmnáct a druhá bez dvou za dvacet. Příprava na čerpání peněz z evropských fondů na období od roku 2007 do roku 2013 nestála za nic, protože koaliční vláda sociálních demokratů řešila koryta, moc a vlastní problémy. Pak měla ODS po volbách, což bylo ještě horší. Fušeřina, kterou naši mocní pod pojmem operační programy poslali do Bruselu, projít prostě nemohla. Každá partaj chtěla to své, aniž by respektovalo zájmy občanů. A aniž by kdokoliv hovořil o dlouhodobé perspektivě.

Evropské procesy jsou ale neúprosné. Kdo nemá doma pořádek, nedbá důrazně na zájmy své země a prosazuje jen ty osobní či stranické, neuspěje. Je to vlastně sabotér. Sabotáž a vlastizrada jsou sice trestným činem, ale je nutné dotyčnému prokázat úmysl. Jenomže cokoliv souvisí s myslí či myšlením lze našim špičkovým politikům prokázat jen velmi těžko. Fungování našich politických celebrit se točí právě jen a pouze kolem osobních či nanejvýš stranických zájmů. Nic jiného neumějí. Debata nad státním rozpočtem na příští rok je toho skvělým důkazem. Přesto, že všem koaliční politici naordinovali utahování opasků, sami se už nemohou dočkat tzv. „porcování medvěda“. Tak se říká bitvě ve sněmovně, kdy se každý poslanec snaží pro své blízké urvat, co se dá. Třeba devět miliónů pro golfisty spřízněné s dnešním ministrem vnitra Langerem. Co na tom, že si koaličníci takové pouštění žilou státnímu rozpočtu vzájemně zakázali? Porcovat se bude. I kdyby měli sebrat miliardu důchodcům jako loni. Od poslance se přece čeká, že těm „svým“ něco nasype. Pokud ne, nebude příště na kandidátce.

Takový prý je systém. Dá to zabrat. Tvorba rozvojových evropských programů musí stranou. Miliardy, které z nich plynou, jdou totiž mimo osobní či stranické zájmy. Jsou pro občany. Ne pro lobbisty, kámoše a straníky.

Psáno pro deník Metro