25.4.2024 | Svátek má Marek


POLITIKA: Rok na přelomu epoch?

25.12.2020

Nebezpečí se neskrývá jen v koronaviru, zřetel se musí brát i na klimatické změny

Pomalu končí rok, který se do historických análů bezesporu zapíše jako covidový. A druhá či možná už třetí vlna pandemie se projevuje v nebývalé síle – nejen u nás, ale i v okolních zemích, jež musejí chtě nechtě zavádět různé varianty lockdownu.

Dle průzkumu agentury PAQ Research však Češi spíše ztrácejí zábrany, příliš neomezují kontakty a nedbají na protiepidemická doporučení. Racionálně nahlíženo jde o podobnou pošetilost jako si ve dvacetistupňovém mrazu vyrazit ven pouze v trenýrkách a tílku s nadějí, že díky tomu nastane teplo.

Nicméně covidová epidemie se úmorně vleče, což posiluje iracionalitu. Chování české společnosti i její politické reprezentace víceméně diktuje zoufalé přesvědčení, že čelíme nějakému přechodnému vykolejení z normality, které už přece musí nějak skončit. Mnozí však dělají vše pro to, aby se jako covidový označoval i rok příští.

V hlavní roli virus

Od vypuknutí pandemie je kromě jiného zarážející, jak málo se u nás ve veřejném prostoru diskutuje, co to ten zatracený covid vlastně je, odkud se přesně vzal, jaké má nebo může mít vlastnosti, čím vším dovede člověku případně uškodit. Místo toho se pouze žehrá na restriktivní opatření a verbálně se útočí na neschopnou vládu. Vláda zejména na podzim mohla a měla udělat plno věcí jinak, lépe a dřív, avšak zároveň zdaleka není jediným původcem celého neštěstí. V hlavní roli tu stále vystupuje především sám virus, entita obrazně řečeno schopná až příliš.

České rozpaky lze pěkně ilustrovat na doktorce Soně Pekové. Při jarním nástupu epidemie se zprvu stala hvězdou (či jakousi soft mučednicí), když její laboratoř chyběla na seznamu společností oprávněných k testování, byť nabízela o dost nižší cenu než ostatní – včetně firmy spadající do holdingu premiéra Babiše. Posléze vystoupila s teorií, že virus je v zásadě umělý a patrně uniklý z čínského výzkumného zařízení. Ale poněvadž její názory zapadaly do narace různých konspiračních teorií, seriózní média, na rozdíl od bulváru a „informační svépomoci“ na sociálních sítích, ji začala víceméně pomíjet. Peková se mezitím sama znevěrohodnila předpovědí, že do Vánoc virus zmizí, jelikož umělé viry zpravidla nemají výdrž na úrovni těch přírodních. Což ale ještě pořád nevyvrací teorii o úniku z laboratoře (včetně úniku čehosi v podstatě neumělého), která se mimochodem ve světě probírá i ve zcela seriózních médiích prostě jako jedna z možností.

Hlavně nestrašit!

Imunolog Jaroslav Svoboda již na jaře v DVTV únik z laboratoře nevyloučil, leč hlavně dodal cosi velmi znepokojivého: nový koronavirus je sice podivuhodně specificky nastaven přímo na člověka, nicméně prý – jak uvedl i renomovaný medicínský časopis The Lancet – tak geniálně, že by to žádný člověk nevymyslel.

Což se o nějaké „chřipečce“ říci asi nedá. U nás však zvítězila poučka: „Hlavně nestrašit lidi!“ A mohla se opřít též o mínění některých domácích i zahraničních odborných kapacit, jež závažnost nákazy naopak zpochybňovaly. Znepokojivost tím ale vzrostla skoro exponenciálně, poněvadž pokud se věda, hlavní ideová opora naší civilizace, nedokáže shodnout na povaze viru a strategii boje s ním, signalizuje to přece nějaký zásadní problém, ba vážné nebezpečí. Zmíněný nesoulad tudíž sám o sobě velí k opatrnosti a měl by též podnítit veřejnou diskusi, seriózní a intenzivní tázání se po původu a povaze choroby. Vždyť pokud lidé nevědí, komu věřit, tím spíše se upínají ke konspiračním teoriím.

V českém veřejném prostoru se ale převážně jen kritizují restriktivní opatření, jsou-li vyhlášena, respektive jejich nevyhlášení, pokud epidemie opravdu vycení zuby. Avšak jen co se je podaří trochu uhladit, ozve se opět volání po rozvolňování.

Vakcinace nestačí, bez změny to nepůjde

Výše uvedené psychologické naladění možná naznačuje, že se společnost brání přelomu epoch, době, kdy mix přírodních sil a zákonitostí a lidského ovlivňování přírody, umocněný navíc globalizací, formuje svět, v němž bude daleko těžší žít. Letošní rok onen zlom možná vymezil i pomocí jiného zneklidňujícího ukazatele: podle studie otištěné v časopisu Nature právě letos veškeré lidské výtvory od mrakodrapů a dálnic až po plastové lahve převážily hmotnost všeho živého na zeměkouli.

Klimatická změna postupuje plíživě, byť i tak docela svižně, a i proto se pořád podceňuje podobně, jako se zlehčovalo varování před globální epidemií, které z odborných kruhů zaznívalo dlouhá léta před covidem-19. Leč virus najednou udeřil tvrdě a rázně. Všechno zlé ale může být k něčemu dobré. Vánoce se označují za svátky klidu a míru. Díky viru bude letos citovaná charakteristika o něco pravdivější než obvykle.

Konzumní šílenství i orgie zimních sportovních radovánek by však mělo nahradit rozjímání na téma, že pokud naše civilizace nezmění určité základní parametry svého provozu, zahyne, i kdyby díky rychlé vakcinaci koronavirus zmizel nejpozději do příštích Vánoc.

Autor je politolog

LN, 23.12.2020