F. Rudl 9.9.2014 15:33

pane vlku st.

nevím, kde jste byl v té době vy. já v praze a studoval od roku 64 na všcht coby "dělnický" kádr, což byl výsměch skutečnosti. v akad. radě všcht jsme to viděli zcela jinak než vy či HRM. pro mne to byl boj mezi dvěma frakcemu ksč. a ani ta druhá, kolem jardy šabaty, v té době nikdy neuvažovala o připuštění opozičních stran (přiznal mi to. když jsem mu dělal po roce 1990 neformálního poradce), s p.uhlem si moc nerozuměl. byl jeden z mála bývalých soudruhů. kteří se zřekli komunistického systému. a to jsem na něm cenil. znal moji historii (děda legionář, táta v anglii, posléze v kriminálu, strejda kardinálem, teta rektorkou columbia uni ny atd.) a věděl, že soudruhy zrovna moc nemusím. konsultanta jsem mu dělal proto, že mne o to sám požádal s odůvodněním, aby nešlapal doleva. nechci se ho zastávat ale i mezi nimi byli občas i charakterní lidi. on ten jörg h. jak o něm píšete, nadělat tady v rakousku pěknou paseku a obávám se, že trest boží jej opravdu postihl dost krutě. není vše tak bílé či černé. extremismus je ale v každém případě jednoznačně odsouzen k likvidaci, ať je levý či pravý a to bez milosti. a HRM mi nesedělo z mnoha důvodů a proto s tím, co píšete, mohu v tomto případě jen souhlasit. zdravím z vídně coby absolveny akce stb - asanace fr

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ráž 4.9.2014 19:33

Trvdím a stále budu tvrdit, že v 68 bojovaly proti sobě dvě

Šlo je o to, ze tvrdý a represivní režim se ukazoval jako neschopný vývoje a ze je nutná demokratizace socialismu. Ne nastolení demokracie, ale jen kosmetický úprava socialismu. Čili dat mu trochu lidštější tvář. Snad nechcete říct, že Dubčekovi, Krieglovi, byť si ten zaslouží uznání,že "nepodepsal", Smrkovskému, ale i Šabatovi,či Špackovi šlo o demontáž socialismu. Takže je jasné, ze s první polovinou článku nesouhlasím, ale druhá je analyticky brilantní.

P.S. Při prověrce jsem nazval "bratrskou pomoc" okupací a vyznal se k obdivu k Palachovi činu. Takže se o můj charakter nemusíte obávat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 4.9.2014 19:11

Je to smutné čtení,

protože mi to probouzí vzpomínky na prožívání těch časů i důsledku.

Bylo to drsné, ale i moc poučné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vaňura 4.9.2014 12:43

Sem tam někdo dělal hrdinu, to jsou

ale žvásty! KSČ opustilo po nástupu Husáka AŽ PŮL MILIONU členů, ze kterých by tam 90% mohlo klidně zůstat, pokud by chtěli, ba dokonce jim u prověrkových komisí vyhrožovali, že se jim pomstí na dětech !!!! jestliže odejdou. Protože pořadí nelibosti u KSČ bylo takového disident, jednou nohou v kriminále, vyloučený z KSČ, vyškrtnutý z KSČ (do obou těchto skupin přeřadila KSČ podle svého uvážení i všechny ty, kteří z ní po nástupu Husáka vystoupili) a pak byl nestranník. Pokud se nestraník "nechoval dobře" mohl být i ve stejné kategorii, jako vyloučený, ale řekl bych že takovýchto bylo dost málo.

A např. strojvůdce, kteří si r. 1968 založili samostatné odbory, nazvané Federace lokomotivních čet nahnali zpátky do ROH tím způsobem, že jim členské příspěvky začali strhávat z platu !!!! Kolem odborů to neměli komunisté snadné, vím třeba o podniku (1600 zaměstnanců), kde v únoru 1970, po najmenování nového vedení ROH "shora" valná část zaměstnanců na protest VYSTOUPILA. A když se soudruhům podařilo je po několika letech nahnat skoro všechny zpátky, najednou z nich měli strach. Protože v KSČ zůstala po prověrkách jen pětina z původního počtu členů, nebyli odborové organizace schopni pokrýt svými lidmi a členové mohli odhlasovat něco, co by se jim nelíbilo. Pak se třeba rozčilovali, že "pravici se málem podařilo rozbít celopodnikovou konferenci ROH" Toto je doslovný citát z roku kolem 1983 !!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Starý 4.9.2014 12:25

Game over ??? Obávám se, že nikoliv.

Nejsem takový optimista jako autor. Velká protikorupční revoluce vyšvihla do čela Andreje Babiše, bývalého kovaného soudruha a dnes oligarchu, co o sobě ač místopředseda vlády a ministr financí stále prohlašuje, že není politikem...

Jenže ještě nám nikdo neřekl, kdo stál za tou revolucí. Bylo jistě dost užitečných idiotů (ČSSD), ale tak hloupý aby si uřízl větev pod vlastníma nohama, ani Sobotka není... A tvrzení, že to bylo kvůli jedné konkubíně a opožděné pubertě jednoho premiéra je opravdu jen pohádka pro děti.

Takže kdo? Nezapoménejte, že to celé začalo "revolucí" na ÚSTR, kde hlavní roli sehráli Petruška a mladý Uhl...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 4.9.2014 11:53

Velice dobrý článek.

Nějak mě také napadá, zda by byl zveřejněn třeba v "praporu všelásky" - rozuměj Respektu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Řezák 4.9.2014 10:39

Upřresnění

"věrní soudruzi, kteří za babku ty majetky koupili v zabavených domech a bytech, v nich často dodnes bydlí" - například Michal David.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Řezák 4.9.2014 10:37

Ano.

Naprostý souhlas - mělo by se to tesat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Rychlý 4.9.2014 10:19

Pane Vlku,

jak je to s Kačenkou Jauvajs ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Vondráček 4.9.2014 10:06

skvělý článek :-)

Díky...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 4.9.2014 10:02

No, pan Vlk

praví - cituji - Slyším-li anebo čtu-li dneska výroky ve stylu, že se jen jedna parta komunistů prala s druhou a že je to všechno verbež, vždy mi napadá jedna otázka: „Co jsi říkal u prověrek ty, soudruhu? Anebo tvoji rodiče?“ - konec citátu.

Jenže ona se opravdu prala jedna parta komunistů s druhou. Nic na tom nemění skutečnost, že ta reformní se zdála být lepší a přinášela určitou naději na jistý pokrok v mezích (komunistického) zákona, kterážto naděje vygenerovala opravdu masovou podporu prostého lidu.

Jenže kdyby se v srpnu 68 nespáchala bratrská pomoc, jsem hluboce přesvědčen, že nejpozději do roka do dvou by o ni reformní komunisté žádali sami. Protože to, co oni brali za maximum, měla znamenitá část národa za pouhý začátek, po němž bude následovat například povolení soukromého podnikání, konec vedoucí úlohy KSČ a povolení nových stran a soutěže mezi nimi, vystoupení z Varšavské smlouvy, odpolitizace bezpečnostních složek, otevření hranic na Západ atd. A to by ani reformní komunisté nepřekousli.

Ukázalo se to v devětašedesátém - my jsme demonstrujíce skandovali Ať žije Dubček a esenbácí a ozbrojená pěst dělnické třídy nás rozháněla obušky a střelbou. A Saša to přikryl pendrekovým zákonem. A pak šel od válu, jsa rodnou stranou vykopnut, a stal se disidentem jako mnozí další reformní komunisté prohravší mocenský boj v rodné straně. Reformní komunisté, co se mnozí - samozřejmě tehdy pomýleni - aktivně účastnili represí padesátých let.

A prostému lidu takto zrazenému to pak bylo jedno - nesouhlasit s bratrskou pomocí znamenalo akorát potíže nejrůznějšího druhu a světélko na konci tunelu vidět nebylo. Kdo měl odvahu a možnost emigroval, semtam někdo udělal hrdinu a nepodepsal souhlas s okupací (budiž mu čest a sláva, zpravidla si to odskákal), semtam někdo se během pražského jara angažoval natolik, že by mu ani podpis nepomohl a zbytek si pragmaticky řekl, že za dané konstelace nelze chcát proti větru vyfutrovanému střední skupinou sovětských vojsk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vaňura 4.9.2014 9:11

Téměř naprostý souhlas

Jinak obecně, lidé se v dlouhodobé perspektivě mění, nebo se alespoň mění jejich úloha ve společnosti a to většinou k HORŠÍMU, neboť prostě neumí fungovat v nové situaci.

Jako největší příklad bych uvedl francouzského hrdinu z WW1, šéfa kolaborantské vlády ve Vichy, který byl po WW2 odsouzen za velezradu a zemřel ve vězení.

Opakem je podle mě František Kriegler a Josef Smrkovský.

Spolu s autorem považuji za naprosto neuvěřitelnou DRZOST tvrdit, že rok 1968 byl jen "sporem mezi komunisty." Ve skutečnosti se prostě v dané době jakákoliv opozice mohla projevit jen v rámci KSČ a jen málo iniciativ bylo mimo. Ideálem byla Titova Jugoslávie, ve víc jsme se neodvažovali doufat (a ani toho se nedosáhlo)...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tesařík 4.9.2014 8:47

Jako obvykle,

přesné..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kohout 4.9.2014 8:23

dobrý popis

Poměrně dost reálný popis situace "jak to bylo a jak to je".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hlosta 4.9.2014 8:10

Důsledky ukazují na příčiny

Naprosto souhlasím s vašimi vývody. Jen k té normalizaci můj osobní názor navíc. Kolika lidem stálo za to se vzdát sociální úrovně do té doby získané? Než sociální propad svůj i rodiny, to raději sklonit hřbet před soudruhy vedoucími a držet hubu a krok, přizpůsobit se a po známosti si též přikrást, sehnat výhodičku, spolupracovat. Zvednout ruku v souhlasu při hlasování, vždyť proto přeci je v těch odborech, či uliční organizaci, aby bylo tak nějak sehnatelné to žrádlo, nebo nábytek, televize, auto. I chatka, nebo chalupa byla nutně otázkou spolupráce s režimem. Kdo tohle chtěl opustit? Pár "bláznů" se našlo. Ale bylo jich ostudně málo. Na to, jak se v 68r. zdáli občané Československa toužícími po svobodě ve většině, se velice lehce dali znormalizovat. Dnes zpravidla jsou z nich "demokraté jak řemen". Uřvou každého, kdo jen má odlišný názor od toho požadovaného, většinového.

Ochota, k znormalizování se nechat, je příčinou marasmu dneška. V ekonomice stejně jako v morálce. Korupce a politická "elita", zlodějna a zločinnost, to jsou důsledky toho, jak Čechoslováci nechtěli slevit ze své sociální úrovně a klidně pro to obětovali i svou čest.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Prochazka 4.9.2014 8:05

Kreisky si

sám do vlády nácky zval. Takže buď byl blbej, nebo lhal, což je u socanů normální.

• reagovat
• nahlásit příspěvek