18.10.2021 | Svátek má Lukáš


POLITIKA: Reforma penzí počká. Na Pinočecha

16.12.2020

Návrh důchodové reformy ctí posvátnou krávu sociálních demokratů – průběžný systém. A v tom je její problém.

Česko má další návrh důchodové reformy. Předložila ho minulý týden ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Návrh vychází z činnosti páté důchodové komise a je zevrubně popsán tady. Je ovšem předem jasné, že skončí kdesi v ministerském šuplíku.

Babišovo perpetuum

Za další rok nebo dva tedy vznikne šestá důchodová komise, pak sedmá… a někdy koncem třicátých let možná i komise desátá. To už bude v penzi početná generace Husákových dětí a pro mladší, méně početné generace bude obtížné ufinancovat její důchody.

Potřebujeme ale vůbec reformu, když Andrej Babiš vymyslel penzijní perpetuum mobile?

Pro ty, kteří na ně zapomněli: Počátkem roku v pořadu Partie na televizi Prima premiér prohlásil: „Důchody budou nadále růst. Není důvod k obavě, že by nerostly. Tím, že navyšujeme mzdy, máme vyšší odvody sociálního pojištění. Proto nejsou žádné obavy.“

Takže podle Babiše stačí dodat počáteční impulz – rozhodnout o pravidelném zvyšování platů – a penzijní stroj se už nezastaví. Jak prosté, milý Watsone!

Prosté to je – pro Babiše, který se snaží přežít volby v příštím roce a demografický vývoj po roce 2030 ho zjevně nezajímá.

S diktaturou nejdál dojdeš

Jistě, nedá se říct, že by se pravidla pro důchody v Česku neměnila. Zavedl se trojpilířový systém. Ze kterého nakonec zase zbyl první pilíř a třetí dobrovolný, tvořený fondy. Prodlužuje se věk pro odchod do důchodu. Vláda Bohuslava Sobotky však před třemi lety prosadila, aby se zarazil na hranici pětašedesáti let.

Racionálně uvažující člověk se každopádně snaží na důchod připravit sám. Chápe, že státní penze není od toho, aby mu zajistila standard, který se bude blížit jeho životní úrovni na vrcholu produktivního věku. Kromě toho se dovtípil, že se reformy, která by zajistila, aby státní penze zůstaly na dnešní úrovni čtyřiceti procent průměrné mzdy, stěží dočká.

Nevěří na ni ani guvernér centrální banky Jiří Rusnok, který v ČT pravil: „Žádná důchodová reforma nebude. (…) Není prostě proveditelná v zemi se silně stárnoucí populací a s rozvinutým důchodovým systémem. To jde jen v diktatuře.“

Nahlíženo vývojem v Chile, kde za Augusta Pinocheta byla přijata razantní reforma, která odsunula do pozadí průběžný systém a nahradila ho individuálními účty v penzijních fondech, by se guvernérovi dalo přitakat. Jenže důchodová reforma se dá prosadit také v demokracii.

Posvátná sociálnědemokratická kráva

Příkladem může být Švédsko, které důchody reformovalo v roce 1999. Pravda, některé změny navržené Janou Maláčovou jsou švédské reformě podobné – například rozdělení státní penze na základní a zásluhovou část a vzorec, který každému umožní, aby si spočítal, na jakou penzi dosáhne.

Rozdíl je v tom, že Švédové ve své reformě zavedli také fondový systém, byť ne jako základní, ale doplňkový. Mají však povinnost do něj přispívat.

Návrh, který předkládá Maláčová, vlastně reformou penzí není. Je to jen reforma průběžného systému. Ekonomicky aktivní jednotlivci do něj povinně sypou peníze, které obratem putují na účty důchodců. S přechodem k systému, který by byl výrazněji založen na individuálním spoření/investování na penzi, nijak nepočítá.

„Spravedlivé důchody“ vycházejí z předpokladu, že průběžný systém je v Česku udržitelný, potažmo je udržitelný poměr průměrného důchodu a průměrné mzdy, a to navzdory stárnoucí populaci. Může být, třeba za předpokladu, že budeme zvyšovat věk odchodu do důchodu. To ale ČSSD i ANO odmítly.

Nezbývá tedy než přidat další zdroje. Zvýšit odvody na sociální pojištění, které ve skutečnosti nikoho nepojišťuje a které patří k nejvyšším v Evropě, je sotva myslitelné. Zbývá tedy pořídit si k reformě systému dodatečné daňové příjmy.

Komise ale nenavrhla, kde tyto příjmy hledat. ANO ruku v ruce s ODS přitom tuto možnost fakticky vylučují, když daňové příjmy státu osekávají a rozpočet ženou do šílených deficitů.

Shrnuto: Návrh „spravedlivých důchodů“ může na první pohled vypadat hezky. Je solidární a sociálně citlivý. Jeho slabinou jsou ale vysoké daňové náklady, bez kterých by se neobešel a které by podvazovaly ekonomický růst. A také to, že spoléhá na státní přerozdělování a nemotivuje k individuální odpovědností za vlastní penzi. Což je vůbec nejhorší.

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce



Vyhrajte luxusní diář a ještě mnohem více od Gnotes
Vyhrajte luxusní diář a ještě mnohem více od Gnotes

Pro 3 šťastlivce tu máme krásnou plánovací sadu, se kterou už rozhodně na nic nezapomenete. Naplánujte si vlastní program do nejmenšího detailu....






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.