Pro ty, kdo ještě nebyli ve vězení, kam se podle MUDr. Davida Ratha může dostat nejen nevinný poslanec, ale každý z nás, by bylo dobré vysvětlit, co je moták. Takový papírek sbalený do kuličky, která se lehce předá druhému a kde je napsán vzkaz, obvykle nějaká rada jak vypovídat nebo nevypovídat.

Mluvil ve svém posledním projevu David Rath ve sněmovně k věci? Samozřejmě diskutabilní otázka, je pokládán za brilantního řečníka a jeho poslední projev někteří srovnávají se slavnou řečí Jiřího Dimitrova z lipského procesu, pokud jde o její formální stránku. A také i s jejím cílovým zaměřením – obvinit všechny mimo sebe, vládce ze zneužití práva (kolik má kdo moci, tolik má práva), spoluobčany z toho, že takové nespravedlivé stíhání vůbec dovolují, namísto aby oblehli věznici a velkého Nevinného osvobodili. Ovšem takové projevy svědčí i o tom, zejména pokud mají volnou publicitu, že jsou pronášeny v zemi, kde svoboda existuje. Jiří Dimitrov si svoji řeč mohl dovolit a dokonce po ní mohl být osvobozen jen proto, že byla pronesena na samém začátku Hitlerovy vlády, kdy ještě soudili soudci vyznávající právní stát. Za několik měsíců, možná týdnů by již Dimitrov a jeho druzi byli odsouzeni v tajném procesu nebo popraveni bez procesu. Ale díky posledním "spravedlivým" soudcům v Německu víme, že Dimitrov Říšský sněm nezapálil, i když nevíme, kdo jej zapálil, pomineme-li chlubné prohlášení Hermana Göringa v uzavřené společnosti, že jej zapálil on.

Paradoxně, přes všechno to rozkrádání miliard, přes neuvěřitelné zneužívání moci, přes papalášské manýry vládnoucích, dokonce i přes některé totalitní metody orgánů trestního řízení – je česká společnost stále svobodná. Důkazem je tento článek, jeho publikace a vědomí autora, že jej nikdo za něj nezavře. Platí zde stále základní axiom demokracie – svoboda je nejen za projevu, ale i po projevu. Může být větším důkazem její existence než skutečnost, že ze všech stran obviňovaný podnikatel Andrej Babiš zakládá klidně politickou stranu, která již svým názvem "ANO" vyjadřuje jak svůj souhlas s demokratickým režimem, tak i s náladami a jednáním všech, kteří jsou proti korupci, rozkrádání veřejných prostředků politiky a zneužívání politické moci; ano – běžte k čertu a jak nezávislé iniciativy nazvaly své základní prohlášení – vraťte nám ukradený stát!

Škoda, že MUDr. David Rath nepřišel se svojí obviňující kritikou politického establishmentu dříve, než po ztrátě možnosti se sprchovat častěji než dvakráte týdně. Jako poslanec a hejtman, jako jeden z mocných v tomto státě, byl přece i ministrem a členem "politbyra" druhé nejsilnější politické strany a předtím i úplně nejsilnější. I tak mu můžeme poděkovat. O tom, jak u nás vypadá vazba, v které jsou sice obvinění, ale podle presumpce neviny stále nevinní lidé, o tom, že podmínky vazby jsou pro tyto nevinné mnohem horší než podmínky výkonu trestu ve věznicích pro již vinné, píšou už léta politizující advokáti nebo advokáti publicisté, mezi které se řadí i autor tohoto článku. Podmínky vazby, bez ohledu na finanční možnosti ministerstva spravedlnosti, se zlepší podle mého názoru až po tom, co nejvíce politiků a ministrů takovou dnešní vazbou projde. I když, kolik z nich se potom ještě do politiky vrátí, aby o zlepšení podmínek vazby mohli hlasovat? Slavné Zolovo "J‘accuse" obviňující francouzskou vládu a generalitu v aféře kapitána Dreyfuse, po kterém musel Emil Zola utéci do exilu, se v případě Davida Ratha nemůže opakovat. Protože je prostě neřekl včas. Mohl z existenčně zajištěného úkrytu v exilu, sice stíhaný evropským zatykačem, ale relativně svobodný, mluvit a usvědčovat mocné v tomto státě, jako třeba Solženycin sovětskou kamarilu z Ameriky. David Rath to prošvihl, do poslední chvíle užíval privilegií mocných a přes presumpci neviny se zdá, že mu privilegia a několik nejvyšších platů dohromady nestačily. Za ně se v Toskánsku, ani v Emirátech vily koupit nedají. Možná, že soud bude toto jeho "troškařství" posuzovat jako polehčující okolnost. Co to je pár melounů v krabici od vína? Již objemová kapacita takové krabice téměř zbavuje Ratha viny. Ve srovnání s desítkami Dalíkových milionů, stovkami Řebíčkových a miliardami Romanových a chlapíků z MUS je to pakatel. Skoro jsem nakloněn tomu jít před litoměřickou věznici demonstrovat za Rathovo propuštění. Vždyť ten člověk je nevinen, alespoň jak to stanovoval předchozí trestní zákon, kdy trestným činem nebyl čin, jehož společenská nebezpečnost byla menší než malá. Dnes trestní zákon v § 12 uvádí, že trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých… Jak argumentuje otec Davida Ratha, jeho syn toho tolik pro společnost udělal a ještě by mohl udělat, kdyby ho nevinného nedrželi ve vazbě.

Otázku, nakolik David Rath mluví k věci, jsme zodpověděli. Nakolik ale mluví česky? Opět nesmyslná otázka? Co tedy říci jeho větě z poslední řeči: "I v tomto nekompletním torzu spisu naopak najdete spoustu vět a slov o tom, že peníze na volby, financování voleb." Jak vám zní její závěr? Nechybí tam nějaké slovo nebo slova? Samozřejmě chybí. Ta věta by správně měla znít, že v torzu spisu se toho hodně píše o financování voleb z korupčních peněz. Takto to David Rath říci nemohl, bylo by to přímé obvinění i ČSSD a to by se mu mohlo vymstít, především ztrátou jakékoliv pomoci a podpory v budoucnu, pokud by již toto obvinění přežil – důkazy o tom, o čem se normálně píše, že totiž strany zleva i zprava se samofinancují i ze špinavých peněz, by pro sdělovatele důkazů mohly být smrtonosné. Na tom nic nezmění ani obhajoba předsedy ČSSD o transparentním financování strany; předchozí premisa o smrtonosnosti platí i pro něj. A tak si pomocí jednoduché právnické logiky a zašifrovaného Rathova vzkazu můžeme ověřit "pouhé domněnky" médií o financování politických stran. Jako pohrůžka vedení ČSSD, že by její bývalý přední člen také mohl promluvit, to však byl dobrý tah.

Davidu Rathovi se i v další části řeči podařilo porušit koluzní podmínky vazby a vyzrát nad těmi, kdo se snažili o to, aby neovlivňoval svědky. Jeho odkaz na knihu "Pán prstenů" od Tolkiena, "žluté, žluté penízky do kapsičky" byl jasným návodem pro spoluobviněné, jak mají odposlechnuté řeči o penězích vykládat a tím se vyvarovat rozporů ve výpovědích. Jenže hobit Glum nemluvil o penězích, ale o žlutém prstenu. To jenom nedošlo málo chápavým, jako např. známému amatérskému právníkovi, poslanci Humlovi, který se v parlamentu snažil Rathovi pomoci. A proč vůbec o knize Pán prstenů byla řeč, když si David Rath přijel jen pro víno? U soudu se to dozvíme.

Snad si MUDr. Rath nyní vzpomene na pranostiku. Ona ta přísloví, když již nebudeme věřit Božím mlýnům, mají něco do sebe. "Davide, nechoď s pány na led"…….. nebo "Kdo s čím zachází, tak……" David Rath má o čem přemýšlet, např. že rychlá cesta nahoru může přivodit ještě větší sešup dolů. Kéž by po této sjezdovce sjelo co nejvíce našich politiků.