David Rath, nekorunovaný král českých „nekorektních“ politiků, se zaregistroval k volbám do senátu. Jeho stranou je Česká suverenita bývalé členky ČSSD Jany Volfové. Politici „jsou v šoku“.

O tom, že je David Rath člověkem, který přepisuje všechna nepsaná i psaná pravidla, nemá cenu pochybovat. V jistou chvíli, těsně po triumfu v krajských volbách 2008, kdy se Českem prohnala takzvaná „oranžové tsunami“, patřil údajně i k adeptům na pozici předsedy ČSSD. Pak se to ovšem pro Ratha nějak zamotalo a strávil hodně času ve vazební věznici v Litoměřicích. Právě v obvodu Litoměřice nyní Rath kandiduje do senátu.

Rath mi v lecčems připomíná nikoliv Andreje Babiše, na kterého čeští „šokovaní“ politici svádějí vinu za „posunutí hranic“, ale bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. I ten přes řadu afér, včetně pravomocných rozsudků italských soudů, se pokusil vrátit do politiky v italských parlamentních volbách a nedopadl vůbec špatně. Nestal se sice premiérem, ale moudře „ustoupil“ a umožnil vznik koalice Ligy severu a Hnutí pěti hvězd. I o Berlusconim platí, že „drzé čelo lepší než poplužní dvůr“.

Již v roce 2012 napsal Ondřej Neff na Neviditelném psu onu poznámku s tímto názvem, která se týkala právě kauzy Davida Ratha a jeho sedmičky „vína“. Jeho článek tehdy končil takto:

Rath přistoupil se zapálenou svíčkou k sudu prachu. Státnická zkouška je to hlavně pro Bohuslava Sobotku a další členy vedení sociální demokracie. Všichni politici, bez ohledu na stranickou příslušnost, by měli v této situaci zachovat absolutní zdrženlivost a neutralitu. Máme policii, máme orgány činné v trestním řízení, máme soudy. Ty ať konají, bez politických vlivů. Pokud se stane něco jiného, pak ano, pak se prudce přiblížíme ukrajinským poměrům, kde je možné doslova všechno.

Připomeňme si, že šlo o rok 2012, kdy o nyní hvězdném postavení Andreje Babiše a hnutí ANO nebylo ani potuchy. Rathův případ a jeho prohlášení se za mučedníka a pozdější pád Nečasovy vlády v roce 2013, to byly zřejmě hlavní spouštěče hluboké krize důvěry v ČSSD a ODS, kvůli níž jsou dnes tyto strany na okraji voličského zájmu, i když v případě ČSSD ve vládním angažmá. To však jenom proto, že si to právě přál nový český premiér Andrej Babiš.

Připomeňme si ještě tento nedávný výrok, a to Davida Ratha pro idnes.cz.

ČSSD vám kandidaturu nenabídla?
Jan Hamáček se za mnou na kandidátce za Středočeský kraj vyvezl do parlamentu. S volbami nikdy aktivně příliš nepomáhal a teď raději dělá, že mě skoro jakoby ani nezná. Už asi zapomněl, jak mně jako volební manažer děkoval za finanční pomoc, kterou jsem straně zajistil. A protože ztratil paměť a vypadá to, jako kdyby ztratil i čest, pokud někdy nějakou vůbec měl, tak si logicky na mě nevzpomněl.

To je přesně starý známý Rath. On “sháněl“ peníze pro ČSSD a viní Hamáčka ze „ztráty cti“. Ostatně Rath bude ČSSD zřejmě bolet mnohem více než její účast ve vládě Andreje Babiše. Rath využívá všech „výhod“ svobody slova, tedy i šíření polopravd a smyšlenek. Právě jeho kauza a později kauza Jany Nečasové (Nagyové) ukázala na krizi tradičních českých stran. Z té se jen tak rychle nevyhrabou.