V posledních dnech se v českých médiích rozeběhla diskuse na téma možného umístění protiraketové obrany USA v České republice. Úkolem naší nové vlády bude informovat veřejnost o pozitivech i negativech, která by z tohoto rozhodnutí pro občany Česka vyplynula. Ke konečnému rozhodnutí pak nesmí dojít za zavřenými dveřmi bez účasti občanů. V tomto se nová vláda musí od té předchozí lišit.

Spolupráce Evropy a USA je a vždy byla v otázkách mezinárodní bezpečnosti klíčová. Od pádu totalitního režimu jsme usilovali o členství v Evropské unii a NATO - v členství jsme viděli zejména záruku zajištění naší vlastní bezpečnosti. Dnes diskutujeme o bezprecedentním kroku, který může naší bezpečnost výrazně posílit. Česká republika tak může sehrát v tomto transatlantickém spojenectví velmi pozitivní roli. Musíme si však uvědomit, že případná výstavba protiraketového a radarového obranného systému v ČR nebude jednostranným rozhodnutím Spojených států - ze strany ČR vyžaduje aktivní spolupráci a splnění předem dohodnutých podmínek.

Protiraketová obrana je jedním z řešení, jak lze efektivně čelit současným mezinárodněpolitickým rizikům a potenciálním hrozbám, které musí každá odpovědně koncipovaná strategie obranné politiky předvídat. Terorismus a šíření zbraní hromadného ničení je zásadním problémem pro celý svět a pro Západ obzvlášť. Musíme se včas připravit na situace, kdy budou disponovat jadernými zbraněmi státy, které k otázkám terorismu a šíření zbraní hromadného ničení zaujímají nejednoznačné stanovisko. Rozmístění raketových základen v některých evropských zemích povede ke zlepšení celkové bezpečnostní ochrany nejen pro ČR, ale i pro celý evropský kontinent.

Je důležité vědět, že raketový systém, o jehož vybudování v Česku se uvažuje, nemá charakter útočný, ale výlučně obranný. To je podstatný fakt, a to nejen pro zvýšení pocitu bezpečí českých občanů, ale i pro udržení našich bilaterálních vztahů se státy, které podobným obranným systémem nedisponují. Z ekonomických, ale i bezpečnostních důvodů se to týká zejména vztahů s Ruskou federací a Čínou, které nad budováním raketových základen v Evropě tradičně vyjadřují znepokojení. Instalace raketového systému v Evropě nesmí ohrozit strategickou spolupráci mezi těmito zeměmi na jedné straně a NATO a EU na straně druhé. Je proto na místě, aby i těmto státům byly poskytnuty dostatečné informace a dostalo se jim ujištění, že tento obranný systém není namířen proti nim.

Za umístění systému na svém území nyní velmi intenzivně lobuje Polsko, pro jehož diplomaty je jeho získání jednou z nejvyšších priorit posledních let. Obdobně v uplynulém roce Bulharsko a Rumunsko velmi silně usilovaly o získání amerických logistických základen. A v neposlední řadě nedávno Pentagonem oznámené rušení několika základen v Německu vyvolalo protesty stovek podnikatelů a živnostníků. Lze tedy konstatovat, že suverénní státy - přátelé a spojenci České republiky - hodně stojí o americkou vojenskou přítomnost. Z jakých důvodů?

Země na západě i východě Evropy totiž dospěly k závěru, že jednoznačně posílí jejich bezpečnost a za druhé neméně významně prospívají místním ekonomikám. Umístění podobných základen v Německu, Velké Británii, Turecku, Holandsku, Islandu a v dalších zemích bylo vždy pro tyto země i ekonomicky velmi výhodné. Rovněž českému průmyslu by se otevřely nové možnosti, ať už proto, že by došlo k přílivu nových investic, rychlejšímu rozvoji infrastruktury či snadnějšímu přístupu k moderním technologiím. Dopady by byly zřejmé i v oblasti zaměstnanosti, kde by došlo ke zvýšení počtu pracovních míst. Takováto investice může být jednoznačně hodnocena příznivě. Již v tuto chvíli můžeme konstatovat, že zapojení ČR do projektu protiraketové obrany by zvýšilo naší prestiž na mezinárodní scéně a prestiž České republiky v očích našich spojenců. Šance, být aktivním hráčem - spolunositelem obranného systému nadnárodního významu - je pro Českou republiku výzva a příležitost, jakou jsme dosud nikdy nedostali.

Lidové noviny, 3.7.2006

primátor Ústí n. Labem, poslanec PČR