23.5.2022 | Svátek má Vladimír


POLITIKA: Pyrrhovo vítězství Jiřího Č.

28.11.2007

Předseda KDU-ČSL byl „navždy očištěn“ už několikrát. Jak dlouhé bude „navždy“ tentokrát?

Zhruba před čtrnácti dny se zdálo, že předseda lidové strany Jiří Čunek odchází definitivně nejen z vlády, ale vůbec z vysoké politiky. A vida, najednou je opět očištěn, a dokonce nechal vypustit pokusný balonek, aby otestoval své šance na návrat do vládního křesla. Sinusoida „obviněn-očištěn“ se již pomalu stala konstantou Čunkovy pozemské existence, proto je třeba mít se na pozoru a nepovažovat poslední očištění za definitivní.

Jiří Čunek byl totiž očištěn již poněkolikáté a skoro pokaždé jeho očištění vyvolalo vážné pochybnosti o čistotě oné právní operace. Právě mrak pochybností, který už asi nikdo plně nerozežene, tvoří jeden z nejhorších výsledků kauzy Čunek. Daleko horší, než kdyby se nakonec přece jen prokázalo, že lidovecký předseda vzal úplatek či že pobíral sociální dávky v rozporu se zákonem. Politický zájem (jeho samého, koaličních partnerů i jeho odpůrců) měl v Čunkově případě - zdá se -zatím vždy navrch.

Dejme tomu, že poslední Salichovovu kartu už nikdo nepřebije a poslední očištění tedy zůstane v platnosti. Má Jiří Čunek šanci na návrat do vlády?

Zdravý politický rozum na první pohled hovoří proti, a to i kdyby se nevývratně vyjevila Čunkova nevina, přesněji řečeno nevina z hlediska psaného práva. Jiří Čunek totiž svůj politický profil postavil na boji s těmi, kteří zneužívají sociální dávky, a i kdyby se prokázalo, že on sám pobíral - s několika miliony na kontě - dávky legálně, bude už navždy nevěrohodným politikem. Lidovcům dá poměrně práci, aby jim „očištěný“ předseda neodradil stále se tenčící tradiční elektorát, natož aby mohli spoléhat na to, že jim přiláká kohokoli dalšího.

Politický marketing tudíž velí odsunout Čunka úplně, i z funkce předsedy strany, a nikoli ho ještě navracet do vlády. Zvláště když v čele ministerstva pro místní rozvoj může způsobit spíše nějaký další průšvih - buď se ukáže, že nedokázal zařídit dostatečný přísun evropských peněz do České republiky, nebo se ukáže, že sice přísun peněz zařídit dokázal, ale do pokladny lidovecké.

Avšak hlavní premisa lidovecké politiky zní: obsadit posty, s nimi zdroje, rozdělovat, přerozdělovat, vytvářet sítě, takovou navenek „klidnou mafii“. KDU-ČSL je vlastně poměrně hustou sítí různých vazeb a klanů, často i rodinných. Pevné voličské jádro zatím vždy vyneslo stranu do parlamentu, kde byla schopná vytvářet koalice zprava i zleva. Ministerstva lidovci vnímají jako obročí, přičemž jeho držitel má za povinnost používat dosažené pozice pro posílení strany, respektive svého klanu.

Hájí-li se Jiří Čunek argumentem, že se stal obětí spiknutí a mediální štvanice, má asi do jisté míry pravdu. Ostatně, všimné za stavební zakázky patří spíše k běžnému koloritu české komunální politiky, čili pocit křivdy, který lze u Jiřího Čunka vypozorovat, je svým způsobem autentický. Nevíme přesně, odkud v Čunkově případě vítr foukal, můžeme však tušit, že z nitra jeho vlastní strany.

Tuto tezi paradoxně potvrzují jak skutečnost, že po odchodu z vlády poněkud překvapivě uhájil stranický post, tak i spekulace o jeho možném návratu do ministerského křesla. Někdo se zkrátka pokouší prolomit lidoveckou rovnováhu, a zatím bez definitivního úspěchu. Útok na Čunka byl totiž útokem na jeho síť, na jeho křídlo, na konkrétní posty jeho okruhu a na příjmy z nich plynoucí. A pro jejich uhájení je (zatím?) nezbytně nutné držet Čunka stůj co stůj.

Odumírající sad

Nelze si nevšimnout geografického rozměru celé věci. Za Jiřím Čunkem stojí především mocné moravské organizace strany, díky nim se udržel ve funkci. Morava je lidoveckou baštou, v Čechách by se KDU nedostala ani do parlamentu. Nelze se divit tomu, že Moravané chtějí kontrolovat pražské zdroje, zvláště když k nim čeští lidovci mají přístup jen díky moravským hlasům.

Nicméně jejich počínání může přinést ovoce pouze krátkodobě. Vždyť kolikrát může ještě odumírající moravský sad zajistit KDU-ČSL přítomnost v parlamentu? V roce 2010 snad ještě ano, ale roku 2014 už asi ne. Pokud z moravské půdy porostou lídři Čunkova formátu, lpění na zajištění pozic pro regionální klany nakonec stáhne celou lidovou stranu do bažin.

A obchodně-klanová podstata KDU-ČSL se patrně plně projeví i při prezidentské volbě. Svého člena nemají lidovci šanci prosadit, ale vstoupí do politických obchodních transakcí a přikloní se na stranu toho kandidáta, jehož vyjednávači nabídnou víc. Otázkou je, zda se k někomu přikloní celá KDU nebo zda se i při prezidentské volbě projeví její „rovnovážná rozpolcenost“. Což však závisí i na tom, bude-li Václav Klaus vůbec mít reálného protikandidáta.

LN, 24.11.2007

Autor je politolog